VÝVOJ PRŮMYSLU PO ROCE 89 NA PŘÍKLADU ELEKTRICKÝCH VARHAN
Poslechl jsem si projev prezidentského kandidáta Jaroslava Bašty a rád bych k němu něco dodal. Bašta v něm totiž popisuje mimo jiné věc, o kterou se dlouhodobě zajímám a troufám si tvrdit, že už o ní něco vím - a tou je historický vývoj českého průmyslu, zde konkrétně po roce 1989.
Bašta to nepodává nijak originálně. Tvrzení, že jsme po roce 1989 přišli o většinu výrobních a výzkumné kapacit není nikterak nové a je nutno zdůraznit, že není ani zas tak úplně mimo. Český průmysl (a na něj navázaný výzkum a vývoj) totiž po roce 1989 skutečně prošel obrovskou transformací - mnohé obří továrny zcela zanikly, jiné pohltily zahraniční koncerny, na místě dalších vyrostly montovny, ve kterých teď "české výrobky" vyrábí zahraniční dělníci. To všechno je vlastně pravda, ale když se říká A, je nutné říci i B. No a to béčko bych rád demonstroval na příkladu československých elektrických varhan, respektive historii výroby syntezátorů v České republice.
Moje československé varhany (typ HT-37-D) vyrobila Hořovická továrna Delicia přibližně v půli osmdesátých let. Tento tradiční (a dodnes existující, byť transformovaný) výrobce harmonik měl za socialismu jako vedlejší produktovou řadu právě elektrické varhany, které se v Hořovicích vyráběly od začátku let šedesátých do začátku devadesátek. Ačkoliv dnešním pohledem vypadají moje varhany poněkud zastarale, ve své době se naopak jednalo o dobrou ukázku schopností československého průmyslu. Srdce těchto varhan (respektive tónový generátor) totiž tvoří v Československu vyrobený čip MHB208, který na malém kousku silikonu obsahuje veškerou elektroniku nutnou k obsluze klávesnice varhan a (polyfonickému) generování jednotlivých tónů. Zbytek elektroniky jsou pak jen jednoduché filtrovací obvody a parafonická obálka - nic co by nezvládl zkušenější bastlíř (doslova - koupil jsem si dva zmíněné čipy a někdy v budoucnu si chci postavit vlastní varhany).
No a teď přijde ta odvrácená strana - zmíněný čip je totiž jen licencovaná kopie obdobného čipu italského výrobce. Ten byl ve své době celkem přelomovým vynálezem, neboť umožnil elektroniku varhan výrazně zjednodušit a ušetřit tak mnoho drátů a součástek. Nicméně ta doba, kdy to byl výkřik techniky, byla tak pět let zpátky - v době kdy v Hořovicích vyrobili moje varhany, už Japonci do světa chrlili legendární syntezátor DX7 a všechny ty osmdesátkové Casio a Yamaha samohrajky. Není tedy divu, že když se v devadesátkách otevřel náš trh zahraniční konkurenci, nemohla Delicia se svými klávesami vůbec konkurovat (a to ani když spojila síly s italským Soltonem) - cokoliv zahraničního bylo prostě schopnější.
A tak výroba elektronických varhan a jiných syntezátorů v Československu v podstatě zanikla, ale ne navždy. Vím totiž minimálně o dvou firmách, které tu něco podobného v současnosti dělají:
První z nich je brněnská Bastl Instruments, která z party kamarádů vyrábějících si kutilským způsobem synťáky vyrostla v malou, ale celkem schopnou firmu, která je ve svém oboru (např. mezi synťákovými youtubery) celkem povědomé jméno. Měl jsem od nich jednu drum krabičku, kterou jsem koupil z druhé ruky a pak zase prodal, protože se mi nehodila do mého setupu.
Druhou je naopak docela neznáná pražská firma nazvaná Beetlecrab s.r.o., která vyvinula a prodává originálně pojatý Vector synth, který též vzbudil zájem synťákových youtuberů. O tom, jak moc úspěšný projekt to je, ale nevím zhola nic a vzhledem k tomu, že to stojí 27 000 Kč, tak si jejich výrobek ani nehodlám pořídit.
Obě firmy mají několik společných věcí - cílí na celkem úzký segment trhu, proto jsou běžnému spotřebiteli prakticky neznámé. Obě firmy mají vývoj v České republice, oproti tomu výroba do velké míry outsorcovaná, protože na poli elektroniky to dnes asi ani jinak nejde (čti: bez Číny si neškrtneš). Ano, jedná se o naprosto marginální až bezvýznamný výsek českého průmyslu, nicméně myslím, že je to dobrá ilustrace toho, že jsme pořád schopní vyvíjet a vyrábět věci, které obstojí na světovém trhu.
Druhá zmiňovaná firma je pak i dobrou ilustrací toho, proč si to nemyslíme - když se totiž podíváte na stránky Vector synthu, tak by vás ani nemuselo napadnout, že se jedná o český výrobek. Stránky ani nemají českou verzi, nikde se nepíše o tom, kdo to vyvinul a vyrobil. Jedinou stopou je adresa v Praze (a ujištění v české synťákové facebookové skupině, že autoři Vectoru jsou mezi námi 😃).
Vlastenci podávají vývoj českého průmyslu po roce 1989 jako jednoznačný úpadek. Ale není to pravda - realita současného globalizovaného světa je mnohem složitejší. Českému průmyslu se daří celkem dobře, akorát prostě funguje úplně jinak než fungoval před rokem 1989.
A mimochodem - tohle vývoj není nějaká česká specialita. Například v již zmíněné Itálii měli též rozvinutou výrobu syntezátorů, která v podstatě zanikla, aby po letech povstala v nové podobě. Důkazem budiž (v Itálii vyvinutý a v Tunisku vyrobený) UNOSynth, který též vlastním a bydlí v šuplíku pod varhanama.
Dodatek: uplynuly čtyři hodiny a já jsem v synťákové skupině objevil další malou českou firmu, co vyrábí výbavu pro muzikanty. Opět byste nepoznali, že jsou to Češi.
* * *
Zdroje a další odkazy:
- Podrobnější popis historie Delicie -
https://czechkeys.blogspot.com/.../harmonika-horovice...
-
Podrobnější popis mých varhan -
https://czechkeys.blogspot.com/.../delicia-ht-37-d-video...
-
Československý čip MHB208 -
https://dsmcz.com/.../5733-single-chip-polyphonic-organ...
-
Postavte si vlastní varhany (v roce 1981) -
http://www.muzines.co.uk/articles/the-matinee-organ/2560
-
Firma Bastl Instruments -
https://www.e15.cz/.../kdyz-se-zamerite-na-uzky-vysek...
-
Stránky Vector synthu -
https://www.vectorsynth.com/
(zveřejněno 6. ledna)