slovodne
10.4.2023 22:50:35
DELLAMORTE DELLAMORE aneb LÁSKA AŽ ZA HROB NA ITALSKÝ ZPŮSOB
Jedním z míst, odkud beru doporučení na filmy je facebooková skupina Incredibly Strange Films a právě tato skupina mi už před časem doporučila italský zombie horror Dellamorte Dellamore, ale až tento víkend jsem si našel čas, abych se na něj podíval. A dobře jsem udělal.
Francesco Dellamorte je správce hřibova v malém městečku Buffalora. Ve dne řeší takové ty běžné věci (jako rozhovory se starou paní, která na hřbitov chodí každý den navštívit hrob svého manžela) zatímco v noci pomocí dobře mířených (většinou střelných) ran bojuje s mrtvými, kteří na jeho hřbitově vrací zpět mezi živé jako zombie. V tom mu pomáhá jeho mentálně opožděný pomocník Gnaghi, který sice umí vyslovit jen jedno slovo ("gna"), ale zato ho říká na mnoho různých způsobů. Celá situace se začně komplikovat, když se Francesco setká s krásnou vdovou, kterou svede (pozváním do kostnice) a následně se společně pomilují u náhrobku jejího manžela...
Jak už jste asi poznali, film je pořádná jízda. Asi jako být živý spolujezdec zombie motorkáře během jízdy po hřbitově (což ostatně taky ve filmu uvidíte). Filmaři popustili uzdu fantazie, co to jenom šlo, a ve filmu tak uvidíte ledacos včetně celého oddílu zombie skautíků, nahoty, krve atakdále...
Přesto se ale jedná o poměrně poetický, svým způsobem vlastně romantický film, který má svou symbolickou stránku (o jejíž interpretaci se pokouší několik soupeřících teorií v komentářích filmových databází). Triky nejsou vyloženě fotorealistické a celý děj dost přitažený za vlasy, což mi trochu připomnělo japonský horor Hausu (další film který doporučuju). Na to, co se na plátně děje za šílenosti, hrají herci celkem uměřeně, ale ve výsledku to působí velmi dobře a dodává to snímku takovou zvláštní melancholickou atmosféru. Tu podporuje orchestrálně-syntezátorová hudba za kterou stojí Manuel De Sica a celková výtvarná stránka filmu.
Přestože je děj snímku velice temný, obsahující mnoho úmrtí, ať už přirozených nebo nepřirozených, film na mě paradoxně působil celkem povzbudivě a dodal mi i jistý optimismus (co se týká uměleckého zpracování těžkých témat).
Mohu tedy jen doporučit - teda pokud vám nevadí takové věci jako lopata zaražená v hlavě.