JAK JSEM SE NÁHODOU OCITNUL V GAY BARU
To sem takhle jednou zase šel do Podtvrzí. Ten den tam zrovna nebyl nikdo, s kým se víc bavím, tak jsem se dal do řeči s jednou slečnou, která tam něco malovala do velkého skicáku. Na skicách přibývaly další vrstvy a já se postupně dal do řeči i se zbytkem osazenstva jejího stolu.
Ten den zrovna pršelo a byla bouřka a tak druhá slečna u našeho stolu navrhla, že nám zahraje skladbu jménem Bouře na piáno. To ovšem v Podtvrzí nebylo a tak jejich kamarád navrhnul, že půjdeme o kousek dál do baru, co se přímo jmenuje Piáno.
Někteří už možná tušíte co následovalo - ano, Piáno je totiž gay bar. No a tak jsem se čirou náhodou poprvé v životě ocitnul v gay baru. Vypadalo to tam vlastně celkem normálně, akorát tam nebyly žádný holky (kromě těch u našeho stolu) a nápojový lístky vypadaly jako... no.. jak to říct... jako teplá verze reklamních plakátků z Penny (viz níže). Piáno tam sice měli, ale bylo rozbitý a zamčený, tak jsme si tam dali jen jedno pivo a pomalu jsme odjeli do svých domovů.
Ale proč o tom vlastně vůbec píšu? Tehdy to totiž bylo ne moc dlouho po podobném útoku, jako se včera odehrál v Bratislavě. Jak jsem tam tak seděl a koukal po baru došlo mi, že na to, abyste se stali obětí podobného útoku vlastně ani nemusíte být teplí - stačí prostě být ve špatnou chvíli na špatném místě. Stejně jako včera byli Matúš a Juraj...