Pride
dalším slovem včerejšího dne je Pride a tím teď nemyslím
vrchol íránského strojírenství nýbrž hrdost, respektive pochod hrdosti, konkrétně Prague Pride.
Náhoda (neboli přesněji řečeno slečna S.) mě totiž zavála na osmdesátkovou diskotéku pořádanou v rámci Prague Pride. Tam jsem hádal hitovky podle prvních akordů a pokoušel se o něco jako tanec, byť to za střízliva a s bolavou nohou mi to moc nešlo.
Byla to zajímavá zkušenost. Překvapilo mě, jak moc nepatřičně jsem si na tom místě připadal. A to mám osmdesátkovou hudbu fakt rád a rozhodně se nepovažuju za homofoba.
Cestou domů jsem přemýšlel o té nepatřičnosti a o duhové vlajce. To je totiž geniální symbol, hned vám vysvětlím proč.
Nedávno jsem někde četl, že někde v Americe chtěli přidat na tradiční LGBT/duhovou vlajku černý proužek na znamení solidarity s bratry černé pleti. Hele, já nemám nic proti černým bratrům, ale na duhu prostě černá nepatří, to vám řekne každý. Ten vtip totiž spočívá v tom, že na duze jsou všechny viditelné barvy a černá není barva, pokud to tedy bereme z pohledu osvětlovačů. Černá je totiž tma - absence světla, stejně jako bílá je naopak smíchanina všech barev dohromady,
po jejichž rozkladu právě vzniká duha. Nesmíte ty příměry brát tak doslovně a rasisticky, tzv. bílá barva kůže stejně ve skutečnosti není bílá, ale je to tzv. tělovka.
Proto se mi zdá duha jako symbol sexuálních menšin geniální, pokrývá totiž celé spektrum. A pokrývá-li tedy vlajka
celé spektrum, tak přece nemám důvod se tu cítit nějak nepatřičně a to i když jsem (řečeno slovy bojovníků za práva menšin) “white cishet male” (navíc s modrejma očima, blonďatejma vlasama a německý znějícím příjmením - no ty vole, ten nejprivilegovanější z privilegovaných).
Každopádně potom jsem se podíval na Wikipedii a celá tahle moje krásná myšlenka o celém spektru šla do kopru - když vymýšleli
LGBT vlajku, mysleli to totiž úplně jinak.
No, nicméně LGBT hnutí na nemá na duhovou vlajku monopol, existuje celá řada dalších uskupení a území,
které mají nějakou formu duhové vlajky.