severákova polívka

asi zelňačka (mainly in czech)

(fork of http://severak.soup.io/)

• severak
• friends

JÁ CHCI TAKY!

aneb

Tebe z nám z televize... - Tebe vezmou. - A mě? - Tebe nevezmou. - Hahaha, ten byl dobrej. - A tebe by vzali, ale nepůjdeš. - A dědu? - Jeho by vzali, ale on nedojde...

Na ruský film Já chci taky (Я тоже хочу) jsem si brousil zuby už delší dobu. Znělo to dobře - variace na Stalkera natočená Alexejem Balabanovem, režisérem slavné gangsterky Bratr. Jediný problém spočíval v tom, že se mi dlouho nedařilo sehnat odpovídající titulky. Během karantény se mi to konečně podařilo, tak můžu dodat něco jako recenzi:

Dějově to trochu může připomínat Stalkera - skupinka lidí se vydává do tajemné zóny na místo, kde se jim splní všechna přání. V tomto případě "kde je vezmou". Zatímco Stalker je tichý film doprovázený meditativní ambientní hudbou, v Já chci taky hraje na pozadí ruský rock a postava policisty/bandity (v rusku 90tých let tyto kategorie pozoruhodně splývají) vypráví ostatním účastníkům cesty historky o tom, jak si poradil s "obchodními partnery". Není to špatný, ale je to dost jiný.

Jednoznačně je to podobenství - na cestu se vydávají muzikant a policista/bandita, který je velitelem celé výpravy. Z psychiatrické nemocnice unesou dalšího účastníka - alkoholika, který je tam na léčení. Ten sebou vezme svého stařičkého otce. Více ruskou skupinku byste těžko hledali. Cestou naberou ještě prostitutku, která se dušuje, že "maminka byla nemocná" a pak v jednu chvíli svezou mladého kluka, který umí předpovídat budoucnost. V tu chvíli dojde na ten dialog z úvodu mé recenze. To už vyzrazuju děj až až... Dodám jen, že na konci potkají samotného režiséra, který se taky vydal hledat štěstí...

Zajímavé je, že to byl Balabanův úplně poslední film. Jako by se tím snažil něco říct.... Za mě je to podobenství zcela jasné - místo, kde vás vezmou nebo nevezmou je zvonice pobořeného kostela. A změníte se přitom obláček. Nevzali policajta. Jasnější už to podobenství už být nemůže....

Stalingrad / paseky / autokino

záznam pro týden 20.-26. apríla:

- v Po jsem odvysílal rozhovor s Kryštofem Heroldem
- vyvíjel jsem syntezátor ptačího zpěvu, ale vůbec mi to nešlo
- v Út jsem se (jako již tradičně) cítil naprostor hrozně, hlavou mi zněla hudba z filmu Stalingrad
+ překvapení: chybí mi lidi. Čeho mám naopak dostatek je italo disco.
- v Út v noci jsem si pustil album Gruppa krvi od skupiny Kino, to mi asi zachránilo týden
- ve St se mi pak nálada postupně zlepšovala, asi protože holky mají rády Italo disco
+ Digitální demence? Sociální sítě vycházejí z epidemie jako vítěz
- ve Čt jsem začal dávat dohromady klon MS-20 a zároveň jsem se dozvěděl, že skončí karanténa
- to vyžadovalo dlouhou procházku a následně to vyvolalo spor se Základnou
- což zkazilo pátek
- nicméně: právě jsem se dozvěděl, že existuje německá verze seriálu IT Crowd a je nutno říct, že vypadá velmi německy...
- v So následovalo pravidelné kolečko spánku, pravidelná lekce optické komprese,
+ mezitím na zubačce
- v Ne holky začaly poptávat, kdo s nima půjde do autokina
- já jsem místo toho chtěl jít na výlet na Cukrák, ale za Klíncem jsem blbě odbočil a tak jsem si dal tour de paseky
- týden uzavřel koncert XIII. století, při kterém jsem hrál s Mášiným gangem hru na hádání slov    

+ do Itálie se vrací delfíni...
Do pražské MHD se vrátí revizoři...

chemička / osamělost / Spinal tap / trnová

záznam pro týden 14.-19. apríla:

- v Út vypustil jsem Šarlachovou čtvrť
- ve St jsem měl pocit úterý (nic mi nešlo a neměl jsem co dělat) a pak jsem šel na dlouhou procházku se psem
- večer jsem viděl film Mladý muž a bílá velryba (noční romatická procházka chemičkou)
- ve Čt to bylo lepší, částečně protože jsem volal s Cizí holkou a na to konto jsem asi po deseti letech hrál Minetest
+ deníček z karantény, den habzilion:
začal jsem psovi říkat "soudruhu" a zjistil jsem, že se při poslechu Umbrtky dobře smaží palačinky
- v Pá před šílenstvím zachraňuje Jethro Tull, zatímco pokračuje šaškárna Koněv (chtějí přejmenovat Pražskou v Moskvě)
- odpoledne jsem volal s Herečkou, která mezitím pilně kreslí, večer jsem pak konečně viděl Ja tože choču
- v So jsem hodně spal, pak jsem sledoval Josého DX5, programoval 4track a psal dokumentaci k synťákům
- v Ne jsem nahrál rozhovor s Kryštofem (potom co jsem odpoledne usnul), programoval ptačí syntezátor a nakonec koukal na Spinal Tap
- objevil jsem jistou trnovou dívku a bylo mi z toho hrozně smutno

* * *

Conspiracy theories (actually: hypotheses) are comforting, anthropocentric, affirming constructs. They assume that someone runs the world, that someone is in control. The sad truth is that nobody is in control. That's way more terrifying.
(Johannes Grenzfurthner)

* * *

Jinak: zdálo se mi, že jedna holka (co znám) byla někde u moře a pak dala IG fotku kde sedí venku nahoře bez s popiskem jakože takhle jí moc často neuvidíme. A pak tam někdo napsal do komentářů, že to není pravda a dal tam nějakou fotku kde je nahá. A najednou se tam srhla mela a všichni tam tapetovali podobný její fotky (který vyscreenshotovali ze storieček, jak jsem v tom snu věděl).

nahrávání / aktuální hit / hořící Černobyl / Velikonoce

záznam pro týden 6.-13. apríla:

- v Po jsem si lámal hlavu nad tím, jak si naprogramovat vlastní portastudio
+ jsem odvysílal podcast s Aničkou Kotv-
- v Út jsem to rozlousknul a rovnou jsem s tím nahrál Zlatou kouli
+ lámal jsem si hlavu jak naprogramovat string machines a pak jsem zjistil, že to udělal Full bucket music za mě
- ve St jsem zveřejnil vzpomínku na Záchvaty mlčení a na to konto mi napsal nějaký troll zda prý mám holku
- ve Čt jsem zvřejnil další album, tentokrát Improvizace
+ It's not working from home, it's living at work. (Johannes Mono)
- v Pá mě příjemně překvalil státní svátek
+ šli ven Vodní duchové
+ vyšel Kumšt na téma aktuální hit
+ objevila se skvělá polská série která přidává do známých maleb měšťáky pokutující za shromažďování
- v So se konal Supúerkoncert ze superjardin, potom Eliška a Floriál a nakonec večer opět DX5, tentokrát se to protáhlo
+ Came for the smokin redhead in the thumbnail, stayed for the metal...
- v Ne jsem jsem se šel projít. Pak jsem volal směr Šlapanice. Nakonec jsem odvysílal zpožděnou Dámskou jízdu na rádiu Svita.
- ale měl jsem náladu na hovno
+ hoří lesy Černobylské
- v Po jsem odvysílal rozhovory s Livií Mezovskou a Vojtou Zavadilem
- večer jsem pak chtěl koukat na Stalkera, ale místo toho jsem se zasekl u kláves a nahrál Šarlachovou čtvrť

+ celý týden se objevují takové ty memy, že se delfíny vrací do itálie a {obyvatelé do Prypyiati / Orlík do Bzence / Divocí metalisti do norských lesů / Lenin do SSSR}

konspirace okolo 5G jako metafora

V souvislosti se šířením koronaviru se opět šíří konspirace ohledně 5G. V Británii to došlo dokonce tak daleko, že tam někdo jeden stožár 5G vysílače dokonce zapálil! Na to konto jsem se tuhle tématiku trochu podíval a došla mi jedna zajímavá věc.

Co když je to jenom metafora, kterou lidi berou doslova? Ovlivňování mysli pomocí rádiových vln, vždyť to už tu bylo tolikrát. Dokonce moji oblíbení bratři Strugačtí to mají jako součást zápletky knihy Obydlený ostrov.

Jenomže co když není nebezpečná forma, ale obsah? A najednou to dává smysl. Není nebezpečná televize, je nebezpečná ta propaganda, co se tam vysílá (řekl tady někdo Ri Chun-hee?).

Není nebezpečné záření z mobilního telefonu, ale je nebezpečné to, že mobily pomalu rozvolňují hranice mezi životem a prácí (řekl tady někdo Mark Fisher?).

Odmítám věřit tomu, že mi 5G usmaží mozek. Ale tomu, že lidem usmaží mozek "Čau lidi" bych i docela věřil.

laserdisc, kazety a jiné staré technologie / focení vlaků

Protože v karanténě jsou všechny dny hodně podobné, je to zpětně spíš jen odhad. Ten za 30.3 až 5.4 vypadá takto:

- v Po netuším co jsem dělal, ale asi jsem nahrával rozhovour s Vojtou a sledoval videa o Laserdiscu
+ jsem sdílel článek o optické kompresi
- v Út si pamatuju jen to, že se mi nedařilo, to teď je asi každé úterý
+ jsem poslouchal skupinu Yat Kha a tuvinský rock
- ve St byl apríl, ale napálil nás akorát Soyboy, který tvrdil, že ve Hvo už je korona
- ve Čt jsem zjistil, že se skupina Movie set memes přejmenovala na Gripdr - Dating for filmmakers. Za mě apríl roku.
+ jsem poslouchal koncert Báry Zmekové, přepisoval Nekonečnou neděli a dělal rozhovor s Annou Kotv-
- v Pá se konal online protest za klima já pak večer vysílal rozhovor s Vojtou (a nešlo mi to, bo jsem byl unavený)
+ na P6 mezitím odstranili Koněvovu sochu
- v So mi Techmoan otevřel oči videem o (průhledných) kazeťákách pro US vězně - sice jsme v karanténě ale pořád nejsme v lochu (kde by mi asi hráblo)
+ v So jsem odpočíval a trápil se nedostatkem pozornosti
- v Ne bylo krásně, tak jsem odpoledne vyrazil fotit vlaky. Vzal jsem si ale špatný GVD, tak jsem čekal strašně dlouho a procházka se tak protáhla
- večer proto rádio Svita vysílalo speciál o Maxi Headroomovi a pirátské televizi se zpožděním
- Kateřina mi poslala druhý díl videodeníčku kde si trhá obočí před zrcadlem

* * *

Kdyby se někdo divil té divné formě - na snímku jsem já jak držím v ruce placku Fridays for Future. Snímek je schválně převeden do textové podoby a to hned ze tří důvodů důvodů:
1) (skutečná) textová komunikace je méně náročná na energie a tudíž je mnohem ekologičtější
2) vypadá úžasně retrofuturisticky (kyberpunk jak blázen)
3) nestihl jsem si před focením umýt vlasy  
(skutečná textová verze je na http://severak.svita.cz/zaklima.html)

mohyly / veverka / merkelwave

v Po:

- jsem se dozvěděl, že umřel Gabi Delgado z DAF
- umřel králík
- uskutečnil jsem rozhovory s Marianou a Filipem B.

v Út:

- se mi vůbec nic nedařilo
- též jsem se dozvěděl, že umřel Uderzo
- šli jsme se Soyboyem do lesa postavit králíkovi mohylu

ve St:


ve Čt:

- Nepatřičný orientalismus s nádechem sexismu thanks that’s my band name now
- stříhal jsem rozhovory. Vůbec mi to nešli, ale rozjel jsem MilkDrop pro foobar.
- volal jsem s Albertem

v Pá:

- nakonec jsem dal dohromady podcast pro artrafiku večer jsem ho (za stálého nadávání na techniku) odvysílal
- kočka mi přitom usnula ve studiu

v So:

- jsem v rámci odpočinku šel psát na pařezy povídku
- a úplně večer jsem koukal na Na brigádě

v Ne:

- jsem fotil veverku
- jinak byl totálně líný den a nic se nevedlo a pes byl úplně vypnutej
- nabíral jsem sílu sledováním živého koncertu Ventolina a pak jsem odvysílal speciál o Asterixovi a DAF
- týden jsem zakončil sledováním filmu Nahota na prodej

+ The Point - Nothing Like Our Love
+ Dominique Guiot ‎– L'Univers De La Mer (1978)
+ lo fi merkelwave beats to relax/get nothing done to

HEŠTEG ČÍNSKÁ CHŘIPKA aneb TOHLE SVINSTVO NEZNÁ HRANICE

Na Internetech se šíří apel, abychom současnou pandemii nazývali slovy "Čínská chřipka". Zároveň se objevují pokusy čínské propagandy vyvolat dojem, že nemoc vznikla v USA a byla do Číny jen importována. Oba tyto pokusy považuji za nešťastné a zavádějící. Hned vysvětlím proč:
    
Zaprvé - na místě vzniku v podstatě nezáleží. Nemoc stejně tak mohla vzniknout třeba v Brně, na americkém středozápadě nebo vlastně kdekoliv jinde. Míst se špatnou hygienou je po světě pořád dostatek.

Co naopak svou roli sehrálo (a zde je nutné se přiklonit na stranu kritiků Číny) byla prvotní reakce úřadů: Ne, to fakt nebyl dobrý nápad pokoušet se to ututlat a zamést pod koberec! Nemyslím si však, že by tahle reakce byla nějak specificky čínská, stejně dobře si ji dovedu představit kdekoliv na světe.

Naopak opatření na celostátní úrovni lze v Číně hodnotit spíše kladně. O tom nejlépe svědčí obrovský nepoměr následků mezi provincií Hubei a zbytkem Číny. Je třeba se ale pozdržet nějakého "Čína se snažila zachránit svět." sentimentu a je potřeba si uvědomit jednu prostou věc - něco zkrátka dělat museli.

Druhý a asi podstatnější důvod je ten, že se už se dávno nejedná jen o problém Číny. Tohle svinstvo nezná hranice, jak zpívá kapitán Demo. Nejlíp to podle mě vyjádřil jeden prodavač, když se mi pokoušel vysvětlit, proč si myslí, že to tu bylo dříve než se udává: "Takovej Číňan sedne do letadla a za deset hodin je v Praze". To a zároveň fakt, že se kovid vesele šíří 14 dní před prvními projevy, tvoří skvělý recept na globální pandemii.

A proti té lze bojovat pouze mezinárodní solidaritou a otevřeností, co se týká informací a čísel. Bohužel opak je pravdou - informace se zatajují, čísla se falšují a jednotlivé národy se navzájem předhánějí v tom, kdo to zvládá nejlíp a obviňují, kdo to zpackal. Nebo spíš...

Oni to vlastně nejsou tak národy jako spíš jednotliví politici a lidé, kteří chtějí nastalou situaci využít ve svůj prospěch. Ale je potřeba si uvedomit jednu věc: Tohle svinstvo nezná hranice a ty syčáci, co s tím kšeftujou, taky ne.

high tech, low life

Všimnul jsem si jedné věci: Současná situace vlastně vypadá docela jako námět nějaké kyberpunkové povídky. No považte: Záhadná Nemoc kosí lidstvo. Není proti ní žádného léku, tak lidé uchýlí k radikálnímu řešení - přestanou se stýkat a veškeré sociální interakce se tak odehrávají jen ve virtuálním světě.

Ani bych se nedivil, kdyby někdo našel podobnou povídku, která vyšla v nějakém obskurdním fanzinu na počátku 90tých let.

Akorát se nabízí otázka, jak to pokračuje dál. V hlavě mám minimálně šest různých scénářů - počínaje klasickým "osamělý hrdina zjišťuje, že je Nemoc jen spiknutím telekomunikačních megakorporací" pokračujíc přes shakespearovské "kvůli lásce porušili pravidla karantény a vzájemně se nakazli", psychologický román ve stylu 70tých let o dopadu dlouhodobého sociálního distancu na společnost až po meta-fikci o tom, že podobnou povídku někdo skutečně v těch devadesátkách napsal.

Popravdě řečeno nevím moc jak k tomu přistupovat (jinak než jako k námětu) a zda je vůbec bezpečné o takovýhle věcech přemýšlet.

rádio Karanténa / Major Zeman / podcast Artrafiky / noční můry / detuned saw wave

Jak praví internetový vtip, poznat v karanténě jednotlivé dny od sebe není úplně snadné. Každý (všední) den vstanu, dám si jogurt s mysli, pracuju z domova, jdu se psem a pak večer dělám něco u stroje.

Minulý týden (16.-22.2) tedy proběhl přibližně takto:

- v Po jsem si stěžoval (kdo mi zavolá) a objevil jsem rádio Karanténa
- v Út nebo ve St jsem sledoval Majora Zemana, konkrétně Mimikry
- ve St jsme napsal HIGHT TECH, LOW LIFE a Kateřina mi poradila, abych to napsal
+ můj názor: nezabije nás koronavirus, ale alkoholismus, špatný psychický stavy a ekonomická collateral damage
- dále jsem telefonoval Davidovi a Kateřině
- ve Čt jsem si vyfotil selfiečko - výhoda zakrytého obličeje číslo 654654654: v tom čem jdu vyvenčit psa se pak můžu vyfotit na obal CDčka
- zároveň mi během dne napsal Filip, že by měl nápad na podcast z Artrafiky a ještě ten večer jsem volal Gregorovi a natáčel s ním rozhovor
- v pátek jsem přes den dělal rozhovory a večer odbavil první podcast Artrafiky
- v noci ze So na Ne jsem nemohl usnout (protože jsem vymýšlel článeček o Čínské chřipce) a pak se mi zdály noční můry. Ty se zjevně zdály více lidem - potvrdila to Kateřina i Cizí holka
- (možná protože se ochladilo a nasněžilo)
- v So odpočívám, místo covidu řeším detuned saw wave
- v So jsem taky objevil skupinu Sparks (klasické osmdesátky akorát týpek za klávesami má hitlerovský knírek...)
- v Ne jsem pak pilně vyvíjel Analog Nomad & večer jsem to zakončil Studnou (z Majora Zemana)

Jinak jsem na začátku týdne sestavil korona playlist:

- Summoning - Land of Dead
- post-hudba - Přízraky
- Pisse - Vernisage
- Priessnitz - Kdo ví
- Priessnitz - Mimosezóna
- Lebanon Hanover - I Believe You Can Survive
- Sparks - What the hell time is it?

Dále jsem docela dost komunikoval s Kateřinou.

karanténa

Ještě v pondělí jsem v kině viděl Mládí v Podněsteří a zabýval se spíše tím, jak se zvolna začínám rozumět ruštině bez nějakého zvláštního učení.

Ještě v úterý jsem se vydal na fotoprocházku po post-industriálních krásách Vysočan a pak jsem večer nahrával dungeon synth ale už ten den vláda nařídila zrušit všechny kulturní akce nad 100 lidí.

Ještě ve středu jsem ujišťoval, že divadlo bude, ale pomalu začínalo být jasné, že to tak nebude. V tu dobu jsem začal skládat playlist na speciál o koronaviru. V práci nám bylo oznámeno, že si můžem vzít home office a už se šířili fámy, že zavřou Prahu (*Oni to opravdu udělají!*).

Ve čtvrtek jsem tedy šel do práce hlavně abych si zabalil a odnesl domů databáze, abych pak mohl být na správné straně hranice Prahy. Navzdory tomu jsem byl celkem produktivní. Ještě před odjezdem z PRG jsem se sešel se ⬛⬛⬛ a bloudili jsme nákupákem, který vypadal víceméně normálně. Večer pak vláda vyhlásila zrušení prakticky všech akcí a začal sešup.

V pátek už jsem pracoval z domova a dál prováděl research koronaviru na 120%, až jsem večer usoudil, že už toho bylo moc a že lidi určitě budou chtít slyšet něco jiného než pořád koronavir.

Dále jsem dostal pozvání na pivo od ⬛⬛⬛, což je normálně nabídka co se neodmítá, ale v čase karantény to nešlo vzít. Scam, scam a scam!

To, že už je pomalu čas panikařit jsem v sobotu mimo jiných potvrdil tím, že jsem si změnil cover foto na DON'T PANIC ze Stopařova průvodce. Ten den jsem jel na post-apo nápuk do Davle a večer jsem odvysílal koronaplaylist (což mi docela šlo). Vláda mezitím zavřela některé obchody.

Mezitím se začala dávat dohromady iniciativa Data proti Covid. Nelenil jsem a vlezl jsem do jejich Slacku. Trochu mi to připomnělo dobu, kdy jsem pomáhal Fridays for future, akorát tentokrát je to mnohem, mnohem větší chaos. Každý má nějaký nápad, nějakou vizi, nějaký plán jak zachránit ČR před koronou.

Celou něděli jsem připravoval speciál o iluminátech a moc jsem to nestíhal. Když jsem (se zpožděním) vysílal, měl jsem pocit, že mi to vůbec nejde. Když pak večer těsně před půlnocí Babiš oznámil, že je vyhlášena karanténa, tak to na mě všechno padlo a přepadla mě tíseň.

Je nutno dodat, že se pro mě de-fakto vlastně nic nezměnilo. V karanténním režimu jsem vlastně byl už od čtvrtka. Jako pracovník v IT mohu provozovat home office (když zrovna funguje VPNka a ta zrovna funguje), což jsem si už několikrát vyzkoušel, když zaútočila obyčejná rýmička. Dále je nutno připomenout, že jsem si už v podstatě vyzkoušel i karanténu samotnou a to když byla po povodních v roce 2013 uzavřená Praha. Tehdy byl důvodem silný déšť - pořád sušit oblečení prostě nechcete.

Tehdejší situace ale byla diametrálně odlišná - už bylo po všem a čekalo se, kdy se svět vrátí do normálu a teď tomu je naopak - ta apokalypsa teprve má přijít a "oni" nám sebrali to nejdůležitejší - mezilidské kontakty.

* * *

K situaci se konečně vyjádřil i Slavoj Žižek a nezklamal:

- ještě než cokoliv řekl, sáhnul si na obličej (ale nutno říct, že po zbytek videa se toho zdržel)
- použil skvělý příměr o boji vědy proti tomu nejhloupějšímu nepříteli, kterého si lze představit
- dle očekávání volal po (novém druhu) komunismu (nabízí se otázka jak moc je Zlazloj.Zlizek jenom fan account, že to takhle perfektně předpověděl)

Pragovka/ langoše / plácačka

v Po:

- jsem šel na průzkum podel řeky do Hloubětína (k vozovně) a pak jsem si vyzkoušel výluku tram mezi Hloubětínem a Vysočanskou
- večer jsem nahrál Dungeon synth nazvaný Pragovka
- cítil jsem se dost osaměle
- šíří se memy o koronaviru a filmu v síti (dvanáct? tak to je pohoda)

+ Building boxes

v Út:

- jsem zkoumal kudy se jde do Pragovky (galerie), ale bral jsem to šílenou oklikou a když jsem
+ Konec regionálních znělek na nádražích

ve St:

- jsem zašel na pivo do Trafiky a místo toho jsme se bavil s Filipem, jak dodělat Systém
- to mě inspirovalo na večer, kdy jsem konečně dodělal podporu QR kódů

ve Čt:

- jsem šel na koncert George Moona do Trafiky
- měl jsem krátké demo Systému
- nakonec jsem se dal do řeči s jednou novinářkou, na začátku jsme se bavili o langoších a na konci o koronaviru
+ máme nový malý měsíc
+ sestavil jsem seznam programů, ré používám

v Pá:

- jsem šel po práci fotit, ale vyrazil jsem moc pozdě, tak mi došlo světlo
- tak jsem nakoupil a jel dom
+ Life Is A Sexually Transmitted Disease

v So:

- jsem prospal dopoledne, pak si umyl hlavu, zametl hory psích chlupů a vyrazil ke Kiliánovi na bus
- pak jsem viděl dva filmy - Držme spolu (o protestech v Hong kongu), který nebyl ani zas tak zajímavý jako debata po něm a V síti, který pokládal více otázek než odpovědí
- nespalo se po tom dobře a to nejenom bo jsem spal na zemi

+ Did I just watch an 18 minute video talking about a toaster?

v Ne:

- nebylo mi dobře, odpoledne jsem usnul
- pak jsem se sebral a vyrazil opět směr PRG
- kde jsem pak před filmem navštívil Moniku v infostánku a vedli přerušovanou debatu o filmu V síti
- pak jsem viděl dvojprojekci filmů Machini a Měděné hory (včetně diskuze s režisérkou druhého)
- pak jsem A&J doprovodil do bageterie, kde jsem si dal čokoládu a pak jsem (vlakem a NADkou) pokračoval směr Bojov
- byla krásná jasná noc a v lese bylo skoro světlo
- nakonec jsem týden zakončil filmem Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou

+ byl MDŽ, ale mě se to nijak nedotklo

POSTUP KORONAVIRU PŘES VYSOČANY

z toho, jaké se šíří informace o postupu koronaviru (a související paniky) českou kotlinou jsem nabyl dojmu, že jsem asi v nějaké jiné paralelní realitě než kde je zbytek facebooku. Postup koronaviru přes Vysočany(v mojí paralelní realitě) vypadá asi takto:

- zámečník v nákupáku má roušku (jinak nikdo)
- v Bille došel jenom jeden druh těstovin. Proč jenom jeden a proč zrovna tenhle zůstává záhadou.
- kolegové z kanclu jsou doma na home office s nemocí. Ale mají malé děti, takže se to nepočítá (malé děti jsou nemocné každou chvíli).
- kanclem se šíří konspirační teorie o tom, že tři nemocní koronavirem byli oznámeni schválně až v neděli, aby se odvrátila pozornost od demonstace Milionu chvilek.
- a mezitím v Chengdu Čočík vloguje s rouškou na tváři, že město normálně funguje, akorát mají všichni roušku a na každým rohu se kontroluje teplota

Бумер (BAVORÁK)

je ruský film z roku 2003, který vám přidá 30 gopníkobodů jenom když ho zapnete. Když ho vydržíte sledovat, budou se vám gopníkobody přičítat každou minutu.
Film vypráví příběh čtveřice gangsterů okresního formátu, kteří po nevydařené konfrontaci s konkurenčním gangem (a agentem KGB v utajení) vydává na útěk širou ruskou krajinou právě v kradeném bavoráku. Po cestě potkávají zkorumpované policisty, konkurenční gangy, místní alkoholiky, krásné venkovanky a vůbec zbídačené Rusko let devadesátých. Nejlepší část filmu začne poté, co dorazí k lidové léčitelce zvané Psí máma (v originále Sabáčika).

Konformista

vždycky, když už toho všeho mám plný zuby (jako třeba včera) tak si pustím nějakou akční komedii, thriller nebo film o fašismu. Včera jsem volil tu třetí možnost a tak jsem shlédl italský film Konformista o člověku, který chtěl být hlavně normální a proto se stal donašečem pro hnědé košile. Film má zajímavou strukturu děje, vynikající kameru a celkově stojí za zkouknutí.

pohřeb / XIII století

v Po, Út, St a Čt:

- jsem se hlavně duševně připravoval na pohřeb, až mě z toho rozbolely zuby
- v práci jsem se taky úplně nekopal do zadku
- aby mi z toho nehráblo, sledoval jsem filmy (Konformistu a Bavorák)
- (pravděpodobně) ve St jsem šel na procházku/průzkum po bývalé vlečce do Hloubětína a pak do Hrdlořez a na Třešňovku
- ve Čt jsem před odchodem z práce ve velkém tisknul vstupenky (na Jeden svět)
- objevil jsem Karolinu Czarneckou

v Pá:

- jsem se účastnil pohřbu strejdy Vé. Byl to menší scam než minule, ale stejně to bylo tak ponurý, že všichni raději (v duchu) plánovali svůj vlastní pohřeb.
- na obědě pak na mě malá Vé zkoušela gestapo lampičku (kdy si někoho přivedeš etc...)
- potěšilo mě, že velká Vé si taky myslí, že pohřby jsou scam
- opuchlá pusa splaskla

v So:

- jsme babičce pustili video z loutkárny z roku 2011
- pak jsem doprovodil Základnu na Smíchov (málem jsme nestihli vlak)
- večer jsem šel na koncert XIII. století, který jsem si opravdu užil (za ty prachy to stálo)
- večer jsem se úplně brutálně dlouho zakecal s Cizí holkou
+ (Mudla zaspala a nejela na loutkárnu)

v Ne:

- jsme úspěšně odehráli Pavího krále
- vyprávěl jsem Sodovi o koncertě, byl jsem rád, že mám komu svěřit své nadšení
- pak na mě padlo nevyspání
- večer jsem pak řešil všechnu nevyřízenou poštu

+ kdo je koronikář?

* * *

LÁSKA ZA ČASŮ KORONAVIRU

bez tebe by byl můj život prázdný
jako město v karanténě

Bee / Vysílání / píseček / Slatiny

v Po:

- jsem připravoval reklamy na vysílání
- Soyboy byl u babičky, tak jsem musel večer brzo dom

v Út:

- večer jsem byl v Trafice na koncertě Bee, dal jsem si dvě piva a pak jsem se zbořil
- doma jsem pak studoval ruské filmové pohádky

ve St:

- jsem připravoval další reklamy

ve Čt:

- večer se konalo živé valentýnské Vysílání rádia Svita z Trafiky
- měl jsem přibližně 15 posluchačů na place a další 4 na drátě, na konci vysílání přišel potlesk
- přes některé technické glitche (vazba, nevyrovaná hlasitost na záznamu), lze akci považovat za úspěšnou

v Pá:

- jsem šel na Stolůlecký píseček, kde viděl divadelní představení (doslova) o hovně a pak čtení/hraní Voty/Brixie/Veroniky/Tali/Čtvrt na smrt
- bylo to komorní akce, ale o to víc jsem si to užil
- pak jsem doprovodil Veroniku na metro
- bohužel jsem si zase musel šlehnout ibáč

v So:

- jsem šel se Starou známou a její psicí na průzkum na Slatiny
- předtím jsem stihnul zdokumentovat nádraží Strašnice
- pak jsem nakoupil v místním Albertu ve Strašnicích

v Ne:

- jsme měli den kopírování věcí na externí disk
- já jsem dodělal kus práce na sbírce
- pak jsem zkoušel hrát SIMT, ale boural jsem do lamp
- tak jsem zakončil den sledováním druhého dílu Čočíkova cestopisu

+ po hurikánu Sabine řádil orkán Julie
+ u Staré huti v průběhu týdne sejmul kamion regionovu
+ jsem začal převádět mapu do maptileru

Nejhledanější muž

ještě k minulé neděli: viděl jsem film Nejhledanější muž. Už si moc nepamatuju předlohu, ale musím říct, že Philip Seymour Hoffman v hlavní roli byl skvělej, stejně jako ponurý konec.

předvalentýn / agónie

- v Út jsem opět dojel poslušně  brzo domů
- ve St jsem měl předvalentýnské zkušební vysílání
- ve Čt jsem opět šel na výstavu a na pivo s přáteli z Moravy (a zjistil jsem, že Sochař je můj potenciální příbuzný)
- z Čt na Pá mě v noci pekelně rozbolely zuby
- proto byl Pá v agónii
- a přes So a Ne jsem radši zůstal doma

ozajstný / Sabine

- v Po a Út jsem poslušně jezdil dom brzo
- akorát jsem si pustil pornoalenku abych měl o čem povídat v rádiu
- ve St jsem byl u Cizí holky na hudebním školení, poslouchal jsem klezmer reagge (a klezmer rap) a flexil jsem na J appkama co dělám
- ve Čt jsem se účastnil sociálního experimentu/narozenin slečny Mo - nejdřív jsme šli na výstavu do Rudolfina a pak do jedné podzemní hospody. Byla to ozajstná párty a docela jsme se zbourali (hlavně princezna Lája).
- v Pá jsem pak S vysvětloval, co to znamená ozajstný
- v So & Ne jsme jeli s A&J do Srbska. Bylo to docela punkový - A blila v lomu, J lovil kešky a jinak jsme se spíš drželi v baráku.
- v Po dopo jsem doprovázel A k doktorce, bylo to traumatizující - v čekárně babka s koronavirem a na dráze samá zpoždění, protože foukal hurikán Sabine
- večer jsem pak padnul do kómatu

koronavirus

v Po:

- večer jsme šel na pivo s J&L, tam jsem se dozvěděl jistou novinku
- vracel jsem se vlakem

v Út:

- vzpomněl jsem si na Formyho komixy
- jsem měl sraz se S&N, N spal, takže sraz proběhl doma

ve St:

- večer jsem nainstaloval ModulAir a začal v něm laborovat

+ Přežití nejbohatších

ve Čt:

- jsem vracel v Trafice knihy a domlouval další spolupráce s Gregorem
- jsem chtěl laborovat s ModulAirem, ale místo toho pes dostal průjem, tak jsem s ním jako kretén chodil nahoru a dolu po obci

v Pá:

- jsem zkoumal Neocities a dával dohromady plán na svou hudební stránku
- cestou domů jsem ale dostal příval inspirace, tak jsem nakonec místo toho nahrával znělky pro Valentýnský speciál

v So:

- se konala zkouška DŠB
- potom jsem se vracel o jeden a půl vlaku dřív a tak jsem stihl jet domů pacifikem
- cestou jsem vymýšlel povídku Vlak ve 4.20
- tu jsem ale nakonec doma nenapsal, protože jsem objevil článek o výrobě LSD v socialistickém Československu a nakonec koukal na dokument LSD made in ČSSR

v Ne:

- bylo představení
- potom jsem byl odvezen autem na Opatov, odkud jsem jel busem (kde jsem instantně prospal celou cestu) na Zbraslav, kde jsem si dal kebab
- večer jsem neměl sílu na nic kloudného

* * *

slovem týdne je ale Koronavirus, protože je to téma číslo #1, kterým mě zásobuje T a celkově to hodně rezonuje internetem

Alzasamec / velký špatný / WikiHow / mrouskání

v Po:

- protože umřela Jolanda, FB byl plný všelijakých poct/memů

+ kdo to je Alzasamec?

v Út:

- přes den jsem dal dohromady demo odbavovacího sytsému pro Trafiku
- večer jsem poslouchal album Peneřina težká dřina

+ jak byli vypátráni vrazi Kuciaka?
+ kdo tvoří ilustrace na WikiHow?

v St:

- zahájili jsme masivní propagandu Poetiky (a ta jela celý týden)
- večer jsem pomáhal se sestřihem ale vůbec mi to nešlo a tekly mi nervy

ve Čt:

- nesl jsem klávesy do SL, ale nebyly mi tam k ničemu - kolektivní akce se nekonala a u každého stolku byl jeden člověk se synťákem
- tak jsem šel na koncert Maldých perspektivních ryb do Trafiky
- a večer doprovázel základnu dom

v Pá:

- dopoledne jsem v rámci duševního odpočinku poslouchal Morčata na útěku
- konala se osmá Poetica a já četl básně

v So:


v Ne:

- byla zkouška Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého
- napsal mi nějaký Skan abych si poslechl jeho muziku

* * *

+ celý týden mrouskala bestie a mě z toho tekly nervy
+ objevil se koronavirus a začala se šířit další apokalyptická memokanonáda

+ počítadlo na Svitě už vesele počítá a nestačím se divit - chodí mi tam lidi!

+ pražští konšelé schválili Mariánský sloup - už je založená FB událost na jeho svržení (a já si na to konto četl spisky Franty Sauera)

rukavice

v Po:

- jsem poslouchal Laibach a měl docela antikapitalistickou náladu
- večer jsem naprogramoval prototyp Digitálního Nomáda

v Út:

- jsem viděl film Umělcova smlouva

ve St:

- jsem začal vyvíjet počítadlo zvané Millions (které už počítá na mých webech)
- večer jsem šel na schůzi Trafiky, kde se zrodil návrh systému
- cestou zpět jsem domlouval budoucí spolupráci s Gregorem

ve Čt:

- jsem měl v Trafice sraz se Včelkou
- to ve mě zanechalo smíšené pocity, jednak protože tam byl jeden střelec z Plzně, který mi Včelku v podstatě ukradl; hlavně ale spíš protože tam byla ■■■ a já nějak nedokázal elegantně navázat hovor
- večer jsem sledoval německý dokument a o vlakovém spojení skrz České Švýcarsko a Lužické hory

v Pá:

- jsem napukoval
- našel jsem rukavici
- večer jsem pak vypustil Průvodce apokalypsou a lepším světem

v So:

- jsem byl na loutkárně odsunut do budky
- večer jsem četl povídku I Sexually Identify as an Attack Helicopter
- v noci následujícího rána jsem míchal zvukové efekty pro Červenou Karkulku

v Ne:

- jsme hráli Karkulku; já jsem v budce ověřil, že notebook od J může docela dobře sloužit jako soundboard

+ poznámka pro K: MM žádnou postprodukci fotek před zveřejněním neprovádí (neumíme to/jsme líní)


* * *

UMĚLCOVA SMLOUVA - britský mysteriózní film o tom, zda víc vyjebou šlechtici s malířem nebo naopak... Kupodivu je to docela dobrá věc přes mou příkrou recenzi.

YouTube Music

YouTube pochopil, že ho používám jako jukebox a nabídl mi k použití YouTube Music. Potud dobrý.
Co se jim ale nepovedlo je, že mi po otevření aplikace dali na výběr ty nejvíc mainstreamové sračky, co si lze představit, včetně božského Káji. Tvl.. hoši, když už děláte ten surveillance capitalism, tak ho dělejte aspoň pořádně. Vždyť přece dobře víte, co poslouchám!

kroužková vazba

- po & út - netuším, co jsem dělal
- st - večer čtení čtvrt na smrt, které se zvrhlo spíš v koncert
- čt - vázání kroužkové vazby v Trafice, domluva spoluprací s Filipem, doprovod Základny dom
- pá - nákupy v Alze; cestou domů jsem pak potkal Lénu
- so - nejprve diskuze se základnou (integer overflow model vztahů); potom bleskový odjezd na Poezie Vole
- v noci ze so na ne mě probudily divné sny a bolest zubů - nejdřív jsem našel olej, pak mumínky a až nakonec ibalgin
- ne - nejdřív bylo dárkování (rozdal jsem kalendáře); potom dndčko

jinak tento týden jsem vysadil Ibáč, aby zuby udeřili obzvláště silně. Dále jsem se zajímal o Kowloon walled city a kyberpunk celkově.

novoroční speciál

po - prázdný kancl (ani ponorka neměla otevřeno)
út - zveřejněný Traveller; novoroční speciál
st - ?; Jodorowsky's Dune
čt - profil na KVR, studoval jsem nim
pá - Traveller má chybu; seznam filmů roku 2019; koncert Yu
so - zkouška; návrat přes les; večer Bad Black
ne - představení; večer kapitán Alex s komentářem

+ Už dlouho jsem chtěl pro­jíž­dět koncem roku na kole pod příkro­vem ma­nic­kých ex­plozí oh­ňostrojů, kte­rými opilci ozna­mují smrt jedné dekády a plí­živý nástup další, té ko­nečné; vyjet z šera ne­ko­neč­ných lesů, vy­stou­pat na kopec s vý­hle­dem na Ma­tičku Me­t­ro­po­lis a sle­do­vat krásný obzor v pla­me­nech, jako intro pů­vod­ního Bla­de­run­nera.
+ An Astronaut's Guide to Optimism 2020
https://www.youtube.com/watch?v=Y6woV3encOA

https://www.youtube.com/watch?v=bsX3pl3u2hc - Traveller VST demo

+Elli Medeiros - Toi Mon Toi 1986  https://www.youtube.com/watch?v=6cuv2irrtWQ

někdy o Vánocích se mi zdálo o nejstarším rychlém občerstvení v Praze, které v 70tkách založila parta nadšenců. To hrdě hlásila výstavka (obsahující i několik knih k tématuú, která byla ve výloze. Co už nehlásila bylo, že toto občerstvení bylo v devadesátkách zavřeno po nějakých neshodách podnikatelů. To jsem vykládal na místě v rámci procházky Matičky Metropolis.
Co už jsem nevykládal (ale věděl) bylo, že v budově má teď Leila D- sklad kradených pián.
Na místě byl taky Zevlákk, který se divil jaktože o tom občerstvení nic neví jako žižkovský patriot.

DECODER

západoněmecký kyberpunkový film ve kterém je detektiv posedlý tanečnicí z peep show a sonické útoky na řetězec rychlého občerstvení.
(aneb jak trávit vánoční večer)

Vánoce

v Po:

- jsem zůstal v pohotovosti, kdyby někdo z práce něco chtěl
- nikdo ale nic nechtěl, tak jsem mohl nerušeně uklízet
- potom jsem jel vyzvednout babičku do PRG

v Út:

- byl Štědrý den a přijeli M&H (károu) a A&J (chtěli vlakem, ale zaspali, tak busem do M-ic)
- od dvou odpoledne jsem vysílal vánoční speciál
- písničkama na přání jsem si slušně naběhl na vidle
- pak na mě padla taková ta vánoční deprese a držela se mě až do večera
- kdy jsem si zlepšil náladu západoněmeckým undergroundovým filmem Dekodér (který vřele doporučuju)
- potom jsem sledoval "4K CABVIEW Sarajevo - Capljina - 99 tunnels from Continental to Mediterranean Bosnia and Herzegovina"
- Soyboy mezitím sledoval Mandalorian

ve St:

- co jsem dělal dopo netuším, ale někdy během těhle dní jsem babičce předvedl svoje nahrávací studio
- pak jsme se Soybojem a se psem doprovodili A&J na vlak
- pak jsem odpoledne usnul jako špalek
- potom jsem sledoval s babičkou Srdečné pozdravy ze Zeměkoule
- noc jsem si zkazil filmem Piko (film je to ale dobrý, akorát ne jako ten druh filmu před spaním)
+ Guess who's looking at memes instead of socializing with their family

ve Čt:

- jsme jeli (M&H, A&J a já) na výlet do Kryštofova údolí, po kterém pak následovalo mašinkohraní

- co se dělo večer netuším

v Pá:

- jsem odvezl babičku do PRG
- protože Costa coffee je scam, objevili jsme celkem dobrou kavárnu v Palladiu u knihkupectví
- potom jsem jel směr IKEA na nápuk a pak přes celou Prahu (Zličín - Dejvická 180kou, Dejvická - Nuselská radnice 18kou) abych ztratil nějaký čas
- pak jsem se stavil v Synth library a hrál jsem si s Korgem MS-20
- potom jsem se podíval na nové nástupiště vršovického nádraží a zmaten (střídavě v režimu víkend a všední den) jsem odjel domů

v So:

- přijeli na návštěvu S&N
- byl to docela zábor - N pořád chodil sem a tam, lezl na stůl a dokonce se mu povedlo rozbít sklenici
- Základna toho brzy měl plný knoflíky, naštěstí u toho byla i Cizí holka
- večer jsem pak začal programovat Traveller

v Ne:

- dokončil jsem Traveller
- bylo hezky, akorát trochu zima a pes měl průjem (bohužel už v noci)

čipování / rádio / rychta

v Po:

- jsem šel se psem na čipování
- co se prve zdálo jako docela scam se ukázalo být celkem v pohodě, spíš jako dlouhá procházka

+ veterinář jak kdyby vypadl ze stránky Squatting slavs in tracksuits

v Út:

- při cestě do PRG jsem se seznámil se Sylvou
- jsem šel na workshop výroby skicáků, ale ten se nekonal, tak jsem jen chillil v Trafice, maloval hřbitůvek pro rádio Svita a bavil se s Albertem, který pak dorazil
- potom jsem doprovázel Základnu večerňákem

ve St:

- po obědě jsem předal jmelí, co si rezervovala HM
- potom odpoledne jsem neměl do čeho kopnout, tak jsem programoval nový přehrávač pro rádio Svita
- večer pak následovalo zkušební vysílání

ve Čt:

- jsem neměl přes den do čeho kopnout, tak jsem se cítil poněkud prázdně
- večer byl v trafice koncert - první polovinu jsem si užíval skupinu Ebliss a potom jsem se motal v druhé polovině a snažil se komunikovat s okolím
- po příjezdu půlnočákem jsem padnul do postele a rychle usnul

v Pá:

- opět jsem se kopal do zadku, tak jsem sepsal účetní uzávěrku za 2k19
- jsme šli se Soyboyem utratit stravenky do Lidlu
- večer jsem pak programoval sekvencer rychta

v So:

- jsem pokračoval v programování a debugování rychty
- střídavě jsem koukal na youtube a střídavě zkoušel hrát na klávesy, ale moc mi to nešlo
- (aspoň jsem šel se psem)

v Ne:

- ráno jsem rozhlásil další vysílání
- odpoledne jsem si uklidil svůj dungeon
- a potom už jsem byl moc unaven na cokoliv