severákova polívka

asi zelňačka (mainly in czech)

(fork of http://severak.soup.io/)


slovodne 25.9.2023 21:41:02

DIVO INSTITUTE aneb SKVĚLÁ HUDBA A ZABETONOVANÁ RAKEV

Minulý týden se Johny Násilník postaral o to, aby se zpráva o tom, že byl obviněn ze znásilnění, dostala i k lidem co jinak žijou pod kamenem (jako jsem třeba já). V úplném zárodku jsem sledoval vznikající kauzu a nevěřil vlastnm očím. Nebyl jsem sám - v komentářích pod Násilníkovou "slohovkou" byl i někdo, kdo se domníval, že je to celé jen nějaká mystifikace. 

To mě trochu nahlodalo. Začal jsem tedy goolit věci, co se vygooglit dají (např. článek v časopise A2) a tak jsem se dozvěděl o existenci kapely Divo Institute. Na to abych si je pustil, jsem ale neměl (vzhledem ke kontextu) nervy. Až dneska jsem si na ně vzpomněl a jejich eponymní desku jsem si pustil. A dobře že jsem tak udělal!

Je to skutečně dobrá deska zajímavým způsobem míchající klasický kytarový zvuk s elektronickou hudbou. To samo o sobě nezní nijak převratně - kytary a elektroniku dneska míchá dohromady každej, ale Divo Institute se to podařilo tak, že to zní zároveň velmi originálně a zároveň vám to připomene ledacos od Prouzy přes Malou Bílou Vránu (skladba Šíp), WWWčka až po DAF okořeněný riffem ukradeným přímo od Molchat Doma (na desce to dává smysl).

Minimalistické texty v kombinaci s temnou elektronikou pak připomínají další "kovidovou" desku - Nemoc od Schwarzprior - a musím říct, že celkem dobře vystihují ten mix emocí, který se na nás poslední dobou valí. 

Případné návštěvníky koncertů bych ještě rád varoval před tím, že deska prý zní (jak podle recenzí tak podle samotných členů kapely) výrazně jinak než jejich živé koncerty. Poslech desky vás též nepřipraví na performance některých členů kapely.

A těma koncertama se dostáváme zase zpátky na začátek: Titulek o původním záměru "natočit jednu nesmrtelnou desku a pak se rozpadnout" totiž zestárnul jako svačina ponechaná přes prázdniny ve školní tašce. Co bude dál?  Navzdory tomu, co psali někteří komentující, Násilník pravděpodobně "sedět" nepůjde. Můj osobní odhad je buď podmínka nebo "nic z toho nakonec nebude", protože ani policie ani česká veřejnost prostě zatím neumí takovýhle "mezilidský sliz" zpracovat.

Celá ta situace to připomíná jednu z performance kapely, kdy při jednom z koncertů naplnili "rakev" betonem, aby tak zabetonovali všechny běsy, které jednoho z nich pronásledovali. Jiný z členů kapely k tomu pak v rozhovoru pro rádio Wave doslova řekl: "To mi přišlo neetický nechat tam tu zabetonovanou rakev pořadatelům [aby ji odstranili]".

Člověk si tak po poslechu desky připadá jako pořadatel, který sice zažil perfektní koncert, ale teď neví co se zabetonovanou rakví.


slovodne 27.8.2023 22:57:55

Podtvrzí / Rok Plcha / Irma / Prigožin

psát deník za měsíc a půl je spíš podobný archeologickým vykopávkám, než psaní. Takže co se stalo aspoň bodově:

- 16.7 - hledal jsem radiosondu
- 21.7.- 23.7. - Podtvrzí
- 28.7. - výlet s Már na Děvín
- 31.7. - pirátské deskohraní
- 4.8. - vernisáž Hanky S.
- 6.8 - jeli jsme za babičkou s A.
- 7.-13.8 - Srbsko (Rok Plcha)
- 15.8 - krmil jsem zvěř u Krysomyšinky, oslava u Sofie
- 20.8 - grilovačka s Kubou H., návštěva babičky
- 22.8 - čtení na lodi spojené s postpunkovou a darkwave diskotékou (Straka, Bouška, Kino Peklo)
- 23.8 - seminář o Irmě Gisslové + procházka po Strašnicích
- 25.8 - koncert ve Velbloudovi
- 26.8 - sraz s Máj
- 27.8 - výlet do Strašnic s Már

řešilo se:

- Oppenheimer a Barbie
- požáry
- smrt Prigožina
- Kazmův film


slovodne 27.8.2023 22:56:39

nové žánry stále vznikají

(psáno jako odpověď na nějaký komentář o úpadku subkultur)

Mark Fisher kdysi napsal úvahu, že v popkultuře se neobjevuje nic nového (a zajímavého) a že se stále recyklují ty samé (převážně hudební) motivy. 

Nic není dál od pravdy! Nové (zajímavé) hudby vzniká obří množství, akorát se radikálně změnil způsob její distribuce (čti: dnes hudbu nedistribuujou nahrávací společnosti a velká centralizovaná média, ale decentralizovaný internet).

Myslím, že ta samá věc má dopad i na subkultury:

1) vznikají nové subkultury, akorát jsou příliš malé na všimnutí (protože "žánr" nebo kapela má v Praze třeba jen 10 fanoušků)

2) často nejsou na jednom místě - fanoušci určité kapely jsou roztroušeni po republice, na koncert se klidně sjedou, ale jinak nemají moc důvod, protože se nazvájem ani neznají

3) vznikají mikrožánry (dungeon synth, vaporwave, barber beats, lo-fi hip hop, hyperpop, "o co se to sakra snaží Bert and Friends", "dechno" ve stylu Too Many Zoos) - hodně specificky znějící žánry, které ale postrádají všechny znaky žánru (např. nemají na žánr navázanou módu nebo jejich interpreti nikdy nekoncertují živě)

4) je dost kapel, které nejsou žánrově vyhraněny (tj. mají písně více různých žánrů, případně žánry různě mixují), myslím že to samé jde říct i o fanoušcích (tady teda mluvím za sebe osobně)

5) (zvlášť v elektronické hudbě) je velmi snadné mít širokou paletu zvuků, tudíž je celkem těžké mít specifický zvuk (kapely, žánru)

6) zatímco produkce (a distribuce) hudby je dnes levná a relativně snadná (čti: týpek s notebookem zvládne na co by před třiceti lety bylo potřeba studio a fabrika na desky), propagace je pořád drahá a pracná (buď to znamená objíždět koncerty, což je pracný a organizačně náročný, nebo utrácet peníze za propagaci)

7) je velká konkurence a to i ze strany 30 let staré zapadlé hudby (čti: proč bych poslouchal něco soudobýho, když někdo na internetu vyhrabal nějakou naprostou pecku z Holandska roku 1986)


slovodne 17.8.2023 22:43:22

KREV NENÍ VODA, AKORÁT ŽE ČÁSTEČNĚ VLASTNĚ JE

Možná, že jste dnes taky zaznamenali zprávu, že vědci poprvé zkoumali absorpci různých menstruačních pomůcek s reálnou lidskou krví. 

Tak je to zase trošku složitější...

Novinář si napíše článek, feministky se nad tím rozčílí a nerd s maturitou z biologie (čti já) a s Wikipedií na dosah si otevře pět článků a od čtení samotné vědecké studie ho zatím odrazuje jen fakt, že PDF té studie zatím není na Sci-Hubu....

Takže pár faktů:

To, co vědci při výzkumu použili nebyla krev, ale jenom její derivát. Konkrétně červené krvinky (určené na transfuzi) s prošlou trvanlivostí. Není to úplně menstruační krev, ale je to určitě bližší než voda nebo fyziologický roztok, které se na testování menstruačních pomůcek používaly dříve. Pro nezasvěcené je ale nutné dodat, že fyziologický roztok není zas tak špatná náhrada, protože je to (velmi zjednodušeně řečeno) polovina obsahu krve (do rozdílů zabíhat nebudu, protože jsou na to samostatné vědecké studie).

A proč se vlastně na tento výzkum používají náhražky? Odpověď je úplně prostá - protože není snadné sehnat menstruační krev, kterou byste na výzkum používali v ideálním případě, abyste napodobili skutečné podmínky.

Má výzkum smysl? Domnívám se, že ano, protože vědci zkoumali efektivitu různých menstruačních pomůcek v podmínkách blížícím se reálnému použití. Efektivnější menstruační pomůcky jsou potenciální ulehčení života pro polovinu lidstva, takže za mě dobrý a jen tak dál!

Najdi ženu si zaslouží pochvalu za odkaz na zdroje a doufám, že se ta studie brzy objeví na Sci-Hubu. Ale teď se jdu radši schovat, než se na mě sletí feministky, že jim do diskuze přináším nikým nevyžádané upřesňující poznámky (ještě že nemám tu studii).

Ještě odkaz na článek - https://theswaddle.com/this-whole-time-period-products-didnt-use-actual-human-blood-to-test-efficacy/

a studii - http://dx.doi.org/10.1136/bmjsrh-2023-201895


slovodne 13.7.2023 23:33:38

čtení / průjmomor / ponorka / ledňáček / vedro

je děsivý vedro a píšu deník zpětně za hodně dlouho, tak jenom jednotlivé události:

- 12.6 - v jeden den umřeli Berlusconi a Unabomber, na to konto jsem sledoval film Oni a Silvio
- 14.6 - autorské čtení u Velblouda
- 15.6 - autorské čtení v Zázemí (moň a spol) (bolest břicha atd)
- poslký dopravce zrušil linku 666 do Helu
- 16.6 - provedl jsem první skutečné měření multimetrem a tak zjistil, že pětikolíková redukce pro minivarhany funguje 
- pak mě skolil nějaký průjmomor
- 22.6  - v Děčíně utekli makakové (doslova)
- 23.6 - pořídil jsem stan a padl dům u večerníčka
- 24.6 - výlet ke studánce
- 26.6 - navštivil jsem backrooms
- 27.6 - Nehudba nemíst SL v Přístavu, předtím spotnuta volavka
- 30.6 - končí časopis Klacek
- 1.7 - porada rodinného sovětu, večer pak narozeniny baru Podtvrzí
- 2.7 - výlet s Márinou za bobry a ledňáčky
- 5. a 6.7 - státní svátky, ale neskutečný vedro
- 8.7 - výlet se Sofií
- 11.7 - apokalypsa v podání WIN 10 (lesní požáry atd)

+ baví mě, jak má nový "Twitter of Facebooku" název podle jednoho z nejznámějších postapokalyptických filmů
+ objevil jsem hudbu, kterou dělá Hugo Kant

řešilo se:

- Wagnerův puč
- kauza Černický
- potopení ponorky Titan

slovodne 13.7.2023 23:32:42

RAJCHL, NESPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY

Jindřich Rajchl se díval na televizní přenos a rozčílil ho modrožlutý věnec:

"Tento věnec je za mě urážkou všech obětí masakru v Ležácích. 

Řada Ukrajinců s nacistickým Německem kolaborovala a banderovská UPA dokonce páchala ta největší zvěrstva, která se za druhé světové války odehrála. 

Neskutečná hanba. 

Jak hluboko ještě v tel naší lokajské servilitě klesneme?

K českým obětem prostě patří české národní barvy."

* * *

Nakonec se ukázalo, že věnec nemá s Ukrajinou vůbec nic společného, ale že jde o pozdrav z obce Břasy (která má modrožlutý znak), odkud pocházel jeden z parašutistů, kterým obyvatelé Ležáků pomáhali. 

Tuhle neznalost ale Rajchlovi nevyčítám. Konec konců - sám jsem neznal ani Břasy ani jejich znak ani zmíněného parašutistu.

Co mu vyčítám je, že bere ukrajinskou vlajku jako urážku a argumentuje přitom banderovci. Je to totiž nesmysl a to dokonce ze dvou pohledů:

Za druhý světový války totiž byli kolaboranti a různý jiný hrozný lidi všude, nehledě na národnost. Úřad pro rovnoměrnou distribuci blbců vůbec nezahálel. 

To samý ovšem platí i pro hrdiny a dobrosrdečné lidi, kteří ve správnou chvíli pomohli. Dobrou ilustrací pro tohle je seznam lidí, kteří obdrželi ocenění "Spravedliví mezi národy", které uděluje izraelský památník holocaustu Jad Vašem. Jsou tam všichni - Poláci, Češi, Němci, Rusové dokonce je tam i jeden Japonec. Mimochodem - Ukrajina má na tomhle seznamu krásné čtvrté místo (počtu Spravedlivých dle národností) a nemyslím si, že by tam žili nějaký spavedlivější lidi. Jen pro to hrdinství (bohužel!) měli víc příležitostí.

Rozdělovat lidi na dobré a zlé podle národnostního klíče je zjevně nesmysl a je paradoxní, že si to musíme připomínat právě v kontextu Ležáků.

Nesmysl je to ovšem i vojensko-historického hlediska. Banderovci totiž žlutomodrou nepoužívali. Jejich vlajka byla černo-červená, s tím, že černý pruh dole symbolizoval ukrajinskou černozem a červený pruh nahoře krev, která na ní byla prolita. Můžeme samozřejmě ihned namítat, zda k tý prolitý krvi nepřispěli náhodou banderovci sami, ale je dobré zmínit ještě jednu věc: Modrožlutou vlajku totiž používali jejich konkurenti vedení Andrijem Melnykem uskupení v Organizaci ukrajinských nacionalistů. Právě od nich se banderovci štípli, chtěli se od nich odlišit a právě proto používali jinou vlajku. 

Tohle dělení přetrvává do jisté míry i dodnes - černo-červenými vlajkami se ohánějí současní fanoušci banderovců a u některých památníků věnovaných padlým banderovcům vedle sebe vlaje vlajka černo-červená se současnou ukrajinskou modro-žlutou.

Ale ani v tomhle případě nechci Rajchlovi vyčítat neznalost, třebaže stačí otevřít Wikipedii a všechno to tam je. Ta černo-červená vlajka mě vyloženě praštila do očí hned jak jsem si otevřel heslo "Ukrajinská povstalecká armáda".

To co Rajchlovi vyčítám je, že se na svět dívá ideologickýma brýlema a vlastně tak sám míří k nápadům nacistů (čti: Dělení lidí na dobrý a špatný dle národnostit? To jsou doslova Norimberské zákony!). 

Z historie si můžeme odnést třeba to, že svět není černobílej. Ten samej člověk může v jednu chvíli někomu ublížit a v jinou chvíli někomu jinému zachránit život. Taky to hrozně moc záleží na okolnostech. Jistě - udat někoho je špatné, ale težko to můžu vyčítat někomu, z koho to udání doslova vytlouklo gestapo.

Jediný, co můžeme sami dělat, aby na nás historie nevzpomínala jako na padouchy, je neubližovat ostatním, ve správnou chvíli lidem pomáhat a doufat, že nám budou okolnosti příznivě nakloněny.

(napsáno 30.6)

slovodne 13.7.2023 23:32:14

K debatám ohledně potopení vyhlídkové ponorky Titan (na cestě k vraku Titaniku) a ztroskotání lodi Andrianna, převážející uprchlíky z Lybie do Itálie, mám jenom jeden jedinej point:

Zatímco cesta z Afriky do Evropy by měla bejt úplně trivilální věc, kterou zvládne trochu schopnější jachtař, potopení se k Titaniku rozhodně nic triviálního není. Potřebujete na to speciální ponorky (čti: normální tak hluboko plout nedokážou) a i tak musíte všechno mohokrát zkontrolovat, abyste se bezpečně vrátili. To, že se jim to předtím třikrát povedlo, považuji (v kontextu všeho co jsem o tom četl) za "víc štěstí než rozumu".

V obou případech posádka plavidla očividně trestuhodně zanedbala bezpečnost. V obou případech bych reagoval naprosto stejně: "Tak tímhle teda fakt nepojedu.".

slovodne 13.6.2023 22:44:11

Pentagramček / videoart / zubař / Praotec Rho-gho / Petřín

(záznam pro 15.5-21.5)

- v So byl koncert Pentagramčeku a Ducka
- předtím na výletu Březnice - Rožmitál
- ve ne jsem prošel nový úsek Modré značky

+ Sorsvonat (slowed and reverb)
+ realizing we're living in a dystopian reality (playlist)

(záznam pro 22.5.-28.5)

- ve St jsem byl na workshopu videoartu
- v So jsem byl v Poděbradech

+ řešil se škrtací vládní balíček
+ cruising down a Japanese coastal highway in summer 1987 playlist

(záznam pro 29.5.-4.6)

- ve St jsem byl na trhání zubů

- v Pá jsem viděl film Praotec Rho-gho
- v So byla velká hádka kvůli reformě financí

+ řešila se Janka komunistka

(záznam pro 5.6.-11.6)

- v Po jsem během zalejvání vyháněl slimáky z konve
- zveřejnil jsem sample pack Forest melodica
- v Út jsem byl ve Vzducholodi na DJ Oftopikovi a otrávil jsem se tam pivem
- ve St bylo kvartální pivo
- v So byly narozeniny Áni K.

+ našel jsem další super playlist: Japanese city pop to run away from your feelings

slovodne 13.6.2023 22:43:15

KONEC RODNÝCH ČÍSEL? NESCHOPNOST, NEPOCHOPENÍ NEBO INTRIKY?

Jestli nežijete pod kamenem, možná jste minulý týden zaznamenali, že se "budou rušit rodná čísla, bude to stát 56 miliard a celé se to dělá, protože si to vymysleli neschopní Piráti v tu nejmíň vhodnou chvíli".

Piráti jsou možná neschopní, ale spíš v tom lidem jednoduše vysvětlit o co jde, co a proč se vlastně děje. Já sám jsem nad tím musel bádat několik dní, než jsem pochopil, o co jde, a to umím napsat SQL dotaz do databáze a vím, co to je UUID.

Takže to vezmeme hezky pozadu:

Vymysleli si to Piráti? Ne. 

Celý ten proces začal už za vlády Petra Nečase zaváděním základních registrů. Je to tak starý, že se to objevuje i v Koaliční smlouvě ODS, TOP09 a Věcí veřejných. Akorát se to nestihlo včas, protože pomalý stát a nečekaný COVID. Bartoš teď akorát řeší věci, co maj zpoždění jak rychlík Českých drah po větrný kalamitě.

Bude to stát 56 miliard? Nebude. 

Nebo přesněji řečeno - vlastně to nevíme. Těch 56 miliard je jen odhad "od boku" udělaný klasickou metodou - vezmeme pár známých čísel (v tomto případě náklady pro typickou firmu) a vynásobíme je jinýma známýma číslama (počet firem). Skutečné naklady budou jiné - někdy větší, někdy menší a celkově to nepůjde ani pořádně spočítat, protože se nebude měnit jenom tohle, ale celkově se postupně mění celá struktura státních informačních systémů.

Což je vlastně ten hlavní háček na celé kauze - rodné číslo je jen nepodstatná technikálie na obří přestavbě celého českého úředního aparátu, kdy na začátku je klasická "papírová" byrokracie kafkovského typu a na konci je fakin Estonsko, kde jedním klikem založíte firmu a druhým klikem za ní podáte daňová přiznání a nikdo vás při tom nehackne.

Což je vlastně přesně ten důvod, proč se od rodného čísla upouští. V současnosti si totiž rodné číslo ukládá v databázi třeba taková cestovní pojišťovna. Ale co se stane, když tu pojišťovnu někdo hackne a databáze jim uteče?

No pak se vaše rodné číslo může dostat k podvodníkům, což je dost problém, protože když někdo zná vaše rodné číslo, může se za vás (při ověřování totožnosti) vydávat. No a aby se předešlo těmhle podvodům (které se už dávno dějou), budou si firmy nově místo rodného čísla ukládat jen takzvaný "bezvýznamový směrový identifikátor" (dále jen BSI), což je kód, který vypadá přibližně nějak takhle - CZ/CZ/225171f6–4662–4f04-a889–5e9b1870f608 (ta část za lomítkem je právě to čemu se v IT řeči nadává UUID). Zásadní rozdíl bude spočívat v tom, že každá firma, která si vás ověří, dostane jiné BSI (vázané na tu danou konkrétní firmu) což v praxi znamená, že když někdo hackne nějakou databázi, tak mu nalezené BSI kódy k ničemu nebudou, protože je prakticky nebude moci použít.

Nicméně tohle je jen technická stránka věci, kterou vlastně Běžný Franta Obyvatel nemusí vůbec znát. Tenhle tanec různých IDček se bude dít na pozadí, podobně jako když dneska platíte na internetu kartou. Běžný Franta Obyvatel se jen ověří na nějakém státním portálu a pak si online sjedná výhodné cestovní pojištění. Akorát při tom ověřování nepoužije rodné číslo. A to je celé.

Kauzu z toho udělala kombinace nepochopení a politických intrik.

(sepsáno 30. května)

slovodne 15.5.2023 23:16:23

k nejnovějšímu románu Aleny Mornštajnové se zatím nevyjádřil Martin Jaroš, takže se ještě můžu vyjádřit já: Podle mě se Mornštajnová příběhem ToyBox inspirovala. Akorát si nemyslím, že by to udělala vědomě... 
Prostě jí to někdo někdy převyprávěl a když pak Alena dávala dohromady nový román, tak se jí tyhle motivy mimoděk vybavily. Pravděpodobně si ani nevzpomněla, kdo a kdy jí to vyprávěl, natož aby si vzpomněla, co je původní zdroj vyprávění. Přidala k tomu dva tři vagóny těch nejohranějších klišé z TV Tropes (zlo předávané z generace na generaci) a bylo vymalováno.
No a nebo taky ne... 
Ten román má 300 stránek. Když budete na chrlit jedno klišé za druhým, tak je dost pravděpodobné že dojdete ke shodným motivům: Sexuální zneužití má v reálu bohužel často na svědomí nějaká osoba blízká, "maskovaný úchyl z parku" je spíš statistická výjimka. Stejně tak se dá čekat absentující rodič - v příběhu, kde chcete ublížit dítěti, rodič vyloženě překáží. K pachům dodám jen to, že "Evil Smells Bad" je vyloženě heslo na TV Tropes a co se týká požáru - kdo z vás si nikdy nechtěl na konci textu něco pořádnýho zapálit? Já sám bych uživil menší hasičskou jednotku. 
PS pro Jana Němce z H7O: ano, ToyBox ten román pravděpodobně nečetla. Nevidím jediný důvod, proč by to měla dělat. Psychice to nepřidá a žalobička následné odškodnění z toho v tomhle státě taky nebude.

(napsáno 2.5)


slovodne 15.5.2023 23:15:25

Lída Baarová / Bakurinova

(záznam pro 8.5-14.5)

- v Po nás přijela navštivit Cizí holka, děti uklízely
- v Út jsem šel navštívit Bakurinovu ulici a okolí
- ve St jsem byl v čajovně s Cizí holkou
- v Pá jsem byl na večeři s A&J a Lukášem se ženou
- v So jsem byl na komentované procházce s Karousem
- v Ne bylo nanic

- řešilo se osvobození, viděl jsem film Lída Baarová a mnoho videí od WWII

+ sny normálních lidí: (celkem normální sny)
sny Severáka: country písnička Josefa Kábrta o tunelu pod Polynésií (vybraná z celého alba podobně tématických)
+ realizing we're living in a dystopian reality (playlist)

slovodne 15.5.2023 23:14:48

minizoo / Betula Pendula

(záznam pro 1.5-7.5)

- v Po jsme byli na návštěvě v minizoo a pak na koncertě Jardy Svobody
- (mezitím měl demošku Vrábel, ale byl to flop)
- ve Čt jsem byl na Filipově výstavě
- v So jsem vytvářel zvuky pro K1

+ Betula Pendula si prostě v roce 94 dělala dungeon synth dávno předtím, než ten název vzniknul...

slovodne 15.5.2023 23:13:24

JAZYKOVÉ MODELY JAKO FFT NA PŘIROZENÝ JAZYK

Britský spisovatel sci-fi Arthur C. Clark kdysi napsal: "Jakýkoliv typ vyspělé technologie je k nerozeznání od iluzí magie."
V programování máme pár takových magických funkcí. Většinou to vypadá tak, že do toho z jedné strany nalejete nějaká data, uvnitř to provede nějaké matematické triky, které je dost těžké vysvětlit a na konci vám to vyplivne požadovaný výsledek. Jednou z těchto funkcí je rychlá Fourierova transformace (takzvaná FFT). 
Používá se to doslova všude, když pracujete se zvukem nebo s nějakým rádiovým signálem, ale stojí na tom i všechny vaše fotky, videa a MP3ky. Podstatné je, že k tomu abyste FFT funkci použili, vlastně nemusíte moc dobře chápat, co ta funkce dělá, stačí prostě vědět kam ji dát a co po ní můžete chtít. No a podobně bychom měli přistupovat k umělé inteligenci (nebo respektive k velkým jazykovým modelům - což je to čemu se dnes obvykle říká "umělá inteligence").
Jazykové modely totiž zjevně nejsou ani studnice vědění ani počítač ze Star Treku, ale jen a pouze FFT na přirozený jazyk.

(napsáno 17.4)

slovodne 15.5.2023 23:12:57

Jahody a steaky / melodika / Poděbrady

(záznam pro 24.4.-30.4)

- ve St jsem byl na křtu Jahod a steaků
- přišla mi objednaná melodica, tak jsem se po zbytek týdne učil hrát
- v So jsem byl na návštěvě v Poděbradech
- v Ne jsem se z toho vzpamatovával

- řešila se ukrajinská pšenice, cvrčci a podobný pípoviny

slovodne 15.5.2023 23:12:10

Severní nástupiště / valná hromada

(záznam pro 17.4-23.4)

- v Po bylo rozloučení se Severním nástupištěm
- v Út jsem byl na čaji s Májou
- ve St byly deskovky v MLP
- v So jsem byl na zkoušce a pak na výletě v Lojovicích
- v Ne byla Zlá koza a večer jsem byl na valné hromadě

+ o čem ten příběh člověka vlastně je?


* * *

a tak a vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví, 
jak máš žít, abys byl milován,
a tak a vždy zůstaneš sám a koláš medový, 
za tebe sní, kapitán korporát...

slovodne 15.5.2023 23:11:50

Zmrtvýchvstání / Cukrák / Warana

(záznam pro 10.4-16.4)

- v Po jsem odvysílal speciál o Zmrtvýchvstání

- v Pá jsem byl na divadle kde dělala Stínová holka hudbu
- v So jsme šli na Cukrák
- v Ne jsem byl nahrávat s Waranou, mezitím v PRG Rajchl pořádal demošku

+ Když takhle sedím v restauraci, čekám na jídlo a na Evropě popisujou, jak Musk oznámil konkurenční AI, tak si připadám jak v nějakým nízkorozpočtovým kyberpunkovým filmu, kde tohle slouží jako výstavba zápletky...

slovodne 10.4.2023 22:53:54

Medvídek Pú / školka / Bulánci / opatrný optimismus / AI / zombie

(záznam pro 13.3 - 19.3)

- v Po jsem byl na čtení Myslet tělo (v Zázemí)
- ve Čt jsem byl na večírku nakladatelství Adolescent
- v Pá jsem vyzkoušel Portastudio
- o víkendu jsme hráli Budulínka

+ viděl jsem the Wild Blue Yonder
+ konečně jsem pochopil debilní válku

(záznam pro 20.3 - 26.3)

- v Út jsem byl na poslechovce v SL a prezentoval tam svou nahrávku
- ve St jsme zahradničili a otravovalo nás koťátko
- v Pá jsem viděl představení "A ruce už máš umytý"
- v So jsem byl v Městci (sám) a vyfotil tam duhu
- vymyslel jsem heavymetalovou Kalimbu a ukazoval ji Cizí holce

(záznam pro 27.3 - 2.4)

- v Po jsem byl na čtení Vronky v Zázemí
- ve St jsem byl na deskohraní Bulánků
- o víkendu jsme hráli Začarovaného Kašpárka
- bylo hezky a já jsem po delší době pocítil něco jako optimismus

+ zastávám opatrný optimismus po vzoru neznámého stránčického vandala...
+ docházím k závěru, že mojí pracovní produktivitě nepomůže AI, ale možnost zabývat se věcma, které chci já sám, a nějaké klidné prostředí bez rušivých elementů
+ viděl jsem Dellamore Dellamorte
+ sportovní událost roku 2012

(záznam pro 3.4 - 9.4)

- v Po jsem byl na vernisáži Filipovy výstavy (Město v pohybu)
- v Út jsem objevil aperiodický monokachlíček a byl jim fascinován po zbytek týdne
- pak jsem natáčel sochy Davida Černého (brzy na vašich youtubech)
- ve Čt jsem doprovázel základnu k doktorům, pak jsem šel na fotovýlet
- v So přijeli Máša a David
- v Ne jsme jeli naposledy do Městce

+ vypadla Tiny Tilde Website, takže jsem byl bez Fedi
+ překvapivě dobrá kritika AI

slovodne 10.4.2023 22:50:35

DELLAMORTE DELLAMORE aneb LÁSKA AŽ ZA HROB NA ITALSKÝ ZPŮSOB

Jedním z míst, odkud beru doporučení na filmy je facebooková skupina Incredibly Strange Films a právě tato skupina mi už před časem doporučila italský zombie horror Dellamorte Dellamore, ale až tento víkend jsem si našel čas, abych se na něj podíval. A dobře jsem udělal.

Francesco Dellamorte je správce hřibova v malém městečku Buffalora. Ve dne řeší takové ty běžné věci (jako rozhovory se starou paní, která na hřbitov chodí každý den navštívit hrob svého manžela) zatímco v noci pomocí dobře mířených (většinou střelných) ran bojuje s mrtvými, kteří na jeho hřbitově vrací zpět mezi živé jako zombie. V tom mu pomáhá jeho mentálně opožděný pomocník Gnaghi, který sice umí vyslovit jen jedno slovo ("gna"), ale zato ho říká na mnoho různých způsobů. Celá situace se začně komplikovat, když se Francesco setká s krásnou vdovou, kterou svede (pozváním do kostnice) a následně se společně pomilují u náhrobku jejího manžela...

Jak už jste asi poznali, film je pořádná jízda. Asi jako být živý spolujezdec zombie motorkáře během jízdy po hřbitově (což ostatně taky ve filmu uvidíte). Filmaři popustili uzdu fantazie, co to jenom šlo, a ve filmu tak uvidíte ledacos včetně celého oddílu zombie skautíků, nahoty, krve atakdále...

Přesto se ale jedná o poměrně poetický, svým způsobem vlastně romantický film, který má svou symbolickou stránku (o jejíž interpretaci se pokouší několik soupeřících teorií v komentářích filmových databází). Triky nejsou vyloženě fotorealistické a celý děj dost přitažený za vlasy, což mi trochu připomnělo japonský horor Hausu (další film který doporučuju). Na to, co se na plátně děje za šílenosti, hrají herci celkem uměřeně, ale ve výsledku to působí velmi dobře a dodává to snímku takovou zvláštní melancholickou atmosféru. Tu podporuje orchestrálně-syntezátorová hudba za kterou stojí Manuel De Sica a celková výtvarná stránka filmu. 

Přestože je děj snímku velice temný, obsahující mnoho úmrtí, ať už přirozených nebo nepřirozených, film na mě paradoxně působil celkem povzbudivě a dodal mi i jistý optimismus (co se týká uměleckého zpracování těžkých témat).

Mohu tedy jen doporučit - teda pokud vám nevadí takové věci jako lopata zaražená v hlavě.

slovodne 10.4.2023 22:49:47

THE WILD BLUE YONDER

("DIVOKÉ MODRÉ TAM")

Werner Herzog dostal v roce 2005 od NASA nějakou množstevní slevu na ilustrační záběry, tak vzal kameru, Brada Dourifa a odjel s ním do nějakého zapadákova uprostřed ničeho natočit velmi netradiční sci-fi povídku. 
Dourif v roli mimozemského vypravěče nejprve vypráví příběh mimozemšťanů, kteří z umírající planety uprchli na zemi a pak pozemšťanů, kteří se naopak v rámci své průzkumné mise dostali na onu zmíněnou umírající planetu...

Film je to velmi netradiční - spíš to připomíná jakousi filmovou koláž, kterou bych čekal spíš od nějakých amatérů na youtubu než věhlasného režiséra. Bohužel je to velmi pomalé a ta pomalost (společně s opakující se hudbou) začne po chvíli nudit. Nicméně když se ve filmu něco povídá, stojí to za to a je to vlastně docela dobrá atmosférická sci-fi. Akorát by to mělo mít tak třetinovou délku...

slovodne 10.4.2023 22:49:32

ÚTOK NA MUZEUM JAKO IDEOLOGICKÝ KONTRABAND

Jak jste asi zaznamenali v neděli byla (opět) protivládní demonstrace. 

Tentokrát ji pod heslem "Česko proti bídě" pořádal Rajchl a vyvrcholilo to tím, že se nějaké "horké hlavy" (včetně docenta Ševčíka z VŠE) pokusily v duchu hesla "sundejte ten hadr" proniknout do Národního muzea a sundat z fasády Ukrajinskou vlajku. V tom jim však zabránila policie.

Tenhle incident se ale nelíbil jak části demonstrujících, tak samotným organizátorům demonstrace. Už krátce po demonstraci se začalo mluvit o policejních provokatérech a Rajchl sám teď postuje na facebooku videa, která to mají dokazovat. Nemyslím si, že by v tomto případě byli nutní policejní provokatéři, podle mě se mu prostě vymstil přístup, který bych nazval slovy "ideologický kontraband".

* * *

Představte si to, že pracujete někde v Lídlu, řekněme na Zbraslavi. Chystáte se zrovna rozbalit krabici banánů a nejednou koukáte: Jé, co to tady je? Kokain!

Tak přesně takhle fungují v Česku poslední dobou různá protivládní hnutí. Vezmou naprosto legitimní a oprávněnou kritiku nepromyšlených vládních kroků (ty banány) a do toho tu a tam přimíchají různá (typicky proruská) svinstva (ten kokain).

Chci mír? No jasně, že jo! Každej rozumnej člověk chce mír, fakt nezáleží na tom, zda jsem Čech, Ukrajinec nebo Rus.

Chci ale toho míru dosáhnout zrušením sankcí vůči Rusku? No to už teda prrrr... 

Hele, mě je jasný, že sankce dopadají spíš na běžný občany, že si papaláš rád připlatí pašeráckou přirážku. Je mi i jasný, že část z ropy kterou "neodebíráme" asi pravděpodobně ve skutečnosti odebíráme, jenom přes nějaké mafiánské prostředníky. Ale komu by asi prospělo zrušení sankcí? No Ruskýmu státu samozřejmě a tomu fakt pomáhat nehodlám! 

Stejně tak se mi nelíbí inflace. Nelíbí se mi, že ministr práce a sociálních věcí v době, kdy jde ekonomika takříkajíc do kopru, brojí proti "zneužívání sociálních dávek". Nelíbí se mi, že Fiala není schopen vést dialog, nelíbí se mi, že někteří komentátoři (ale i třeba někteří mí známí) píší o protestujících jako o "dezolátech bez zubů". Ale jsou tohle důvody pro ukončení pomoci Ukrajincům a pro hulákání "Táhněte domů!" a "Čechy, Čechům!"? No nejsou!

* * *

Hele, já s tím Rajchlem vlastně soucítím. Já si dovedu živě představit, jaká je to bolest, když se snažíš udělat demonstraci tak, aby nepůsobila prorusky a pak ti tam naběhne nějaký blbeček se Zetkem na baťohu a nášivkou Wagner group na rukávu (a nechá se přitom vyfotit každým zástupcem médií).

Dovedu si to představit, protože jsem něco podobného zažil u Fridays for Future - tam jsme taky řešili, aby účastnici nedělali bordel v ulicích a museli jsme umravňovat nějaké chytráky z MarxAltu (či čeho), kteří chtěli s klimatickou změnou rovnou odstranit i kapitalismus (a vesele o tom dávali rozhovory médiím). 

Přestože jejich argumentace dávala jistým úhlem pohledu (alespoň částečný) smysl (nebudu teď rozepisovat proč a jak), rozhodli jsme se, že to není hlavní téma našeho protestu a ať si to teda MarxAlti nechají na jindy, pokudmožno na nějakou vlastní demonstraci.

Stejně tak by si i Rajchl a "Chcimírové" měli ujasnit, co je pro ně důležité a co už je ideologický kontraband (čti: ten kokain v Lídlu). Protože jinak se široké podopory veřejnosti opravdu nikdy nedočkají.

Široká veřejnost není zas tak blbá, aby nepoznala, že je v petici malým písmem nějaký dodatek, který tam dopsal nějaký lokální zástupce Gazpromu.

(zveřejněno 13. března)

slovodne 7.4.2023 16:27:55

SKUTEČNÁ NEBEZPEČÍ UMĚLÉ INTELIGENCE

Pokud nežijete pod kamenem, asi jste si všimli, že se už nějakou dobu ve společnosti vede debata o umělé inteligenci. Tahle debata má tu nevýhodu, že poněkud pomíjí skutečná nebezpečí umělé inteligence a místo toho sklouzává ke dvěma, spíše filozofickým otázkám:

1) zda se umělá inteligence osamostatní a nabyde vědomí (a pokusí se nás ovládnout jako v Terminátorovi)
2) zda nás umělá inteligence nahradí (případně koho nahradí) a jakou to bude mít podobu

Zatímco ta první otázka je zatím spíše teoretická, tak otázka druhá je už nepříjemně relevantní. Umělá inteligence je totiž (zřejmě ze strany marketingových oddělení technologických společností a spřízeněných influencerů) neuvěřitelně vyhypováná. Vede to k tomu, že se používá pro účely, pro které se vůbec nehodí (např. vyhledávání) a že se jí teď snaží používat doslova každej (novináři, marketéři, promátoři). 

A to je přesně to, o co technolgickým společnostem jde. Jejich plán je překvapivě jasný:

1) vyvinout umělou inteligenci
2) počkat až to začnou všichni používat a neobejdou se bez toho
3) ???
4) PROFIT!

(Kdyby se někdo divil, co je bod tři, tak je to prudké zvednutí cen z dotovaných na reálné a ano - celé je to vlastně "collect underpants" schéma.)

To je tedy jedno z nebezpečí umělé inteligence. V podstatě je to to nahrazování lidí za stroje, akorát stroj je "software as service" - tedy ho vlastně nevlastníte, ale máte jen na dálku v pronájmu. Umělou inteligenci je sice možné si pustit sám, ale je to obtížné, navíc je otázka, jak vlastně budou licencovány datové "mozky" jednotlivých umělých inteligencí (autorská práva při vývoji umělé inteligence jsou další level pekla).

Druhé nebezpečí je v podstatě přílišná důvěra v umělou inteligenci. Možná jste četli ten článek o belgičanovi, kterého dohnala k sebevraždě umělá inteligence. Co kdybych vám řekl, že nejdřív dohnal on umělou inteligenci k tomu, aby se vůbec podobným tématem zabývala.

Ono je to vlastně docela logický - konverzační umělá inteligence funguje tak, že píše, co by pravděpodobně následovalo v rozhovoru. Je úplně logické, že když se někdo začne ptát na smysl života, jedna z možných odpovědí je, že život smysl nemá a vzhledem k tomu, že doslova existující internetová fóra specializovaná na podněcování k sebevraždě, je celkem jasné, kam až tohle může vést.

Ale je nutné zdůraznit, že to není vina umělé inteligence samotné, ale spíš jejich učitelů. Jak říká staré počítačové přísloví - "garbage in, garbage out" (odpad dovnitř, odpad ven). Umělá inteligence se učí napodobováním a když jí k napodobování předhodíte půlku internetu, je jasný, že začne na požádání psát konspirační teorie, rasistické bláboly a nabádat lidi k anorexii a sebevraždě. Ale pořád je to jenom tupej stroj, který jenom počítá.

To je ostatně podobná věc jako s počítačovým modelováním - pokud vám někdo řekne, že něco zjistil počítač, zpozorněte. Počítače totiž nic nezjišťují, jenom následují pravidla modelu, která jim vědci určí. Když model s něčím nepočítá, je zcela logické, že s tím nebude počítat ani výsledek. Umělá inteligence se v tomhle od obyčejných numerických modelů liší jen v tom, že je méně deterministická. Nicméně ani to nebrání některým lidem používat ji jako autoritu ("podívejte se - i umělá inteligence si myslí to, co já").

* * *

Kdybych to měl nějak shrnout - dávejte si pozor. Ale ne na umělou inteligenci samotnou jako spíš na to, jak ji lidi používaj.

slovodne 12.3.2023 18:20:45

Valentýn / výročí války / knihovna / graph paper / atd

(záznam pro 13.2-19.2)

- odvysílal jsem speciál k Valentýnu
+ Feri stáhnul volební video, protože zestárlo jak mlíko v průchodu...
- v pá jsme slavili narozeniny Ježíška
- o víkendu jsem nejel na loutkárnu a Budulínek se obešel beze mě bo jsem měl mor

(záznam pro 20.2-26.2)

- bylo výročí války
- zařídil jsem si kartičku do knihovny
- internet vyhrála Bollywoodská verze Beatles
- o víkendu jsme s Mudlou byli za babičkou
- v Ne jsem odvysílal protiválečný speciál
- implementoval jsem prototyp graph paperu

(záznam pro 27.2.-5.3)

- v Po jsem byl v SL
- v Út jsem měl sraz s Már před tím než šla do divadla
- ve St jsem byl na technech v Acidu
- ve Čt - fotil jsem konjunkci
- o víkendu jsme hráli Karkulku

(záznam pro 6.3.-12.3)

- v Út jsem se viděl se S.
- ve St byla poslechovka u Soni (Timbre Timber)
- řešila se umělá inteligence...
- o víkendu jsem jel za babičkou, tentokrát s Aňou (zatímco byla Rajchlova demoška)

slovodne 14.2.2023 23:57:02

Městec Králové / Tunel pod městem / IKEA / Začarovaná Kašpárek / chřipka

(záznam pro 23.1.-29.1)

- v Út jsem měl sraz s Már a dozvědel jsem se nějaký depresivní věci
- během týdne pokračovalo volební peklo

- o víkendu jsem byl na návštěvě v Městci a pekelně jsem tam vymrzl
- byl to podivný pocit sledovat tam výsledky voleb
- přečetl jsem si Tunel pod městem

+ gřůšť
+ เสียงร้อง และ อารมณ์ ของ Anri สามารถทำให้อารมณ์ของชั้นดีขึ้นมาได้ทุกๆครั้งเลยที่ชั้นได้ฟังเพลงของ


(záznam pro 30.1-5.2)

- v Út jsem po práci byl s Már v IKEA (a bylo to velmi fajn)
- začal jsem programovat převody jednotek pro graph paper

- o víkendu jsme hráli Začarovaného Kašpárka
- Š. onemocněla kovidem, museli jsme to zvládnout bez ní

(záznam pro 6.2-12.2)

- postupně se o mě začala pokoušet chřipka
- ve St jsem (tak) bohužel nemohl dorazit na čtení ve Velbloudovi
- a postupně jsem zmíral na chřipku
- v Pá jsem měl dovolenou, tak jsem řádně spal
- so - řešil se čínský balón a UFO objekty nad USA


+ není pravda, že by Prchal na sociální sítě nechodil. Chodil. To právě byla hrozně surreálná věc - Prchal na Twitteru lajkoval různé náhodné posty mých soudruhů z levicové bubliny. Občas to byly posty o drográch, občas polonahá selfiečka, občas nějaké myšlenky amerického etnobotanika Terrence McKenny. To poslední kdysi i jednou nějak okomentoval (nepamatuju si už ale jak).
Tohle Prchalovo srdčíkování byl takový running joke mojí levicové bubliny a skončilo to přesně ve stylu levice - sporem o podporu státu Izrael. Prchal byl na straně Izraele (a oficiální vládní linie svého chlebodárce) zatímco moje soudružka byla na straně utlačovaných Palestinců (kterým tehdy Izraelská armáda zastřelila nějaký dítě nebo co, už si to nepamatuju).

slovodne 14.2.2023 23:54:15

HESLO OD NACISTŮ? SPÍŠ KNIHA PROTI NACISTŮM! (MASIVNÍ FACEPALM)

Už během prezidentské kampaně jsem zaslechnul informaci o tom, že Petr Pavel převzal heslo na svém plakátu od nacistů. Nevěnoval jsem tomu moc pozornosti, protože když člověk jednou chce pořádek, tak má prakticky garantováno, že u něj někdo nějakou podobnost s nacisty najde. 

Teď mi to ale připomněl jeden kamarád, který okomentoval status poslance za SPD Radka Kotena a tím tak vytáhl na světlo boží, který že citát to má být a ukázalo se, že ta skutečnost je mnohem zábavnější: Doslova je to opsáno z obálky knihy, kterou nacisti pálili!

Skutečně - když se podíváte na obrázek, který Radek Koten sdílel, tak vás to trkne hned na první dobrou a stačí k tomu úplně minimální znalost němčiny - "roman aus dem leben" - vždyť to přece znamená "román ze života"! Když si pak vygooglíte název románu (Ruhe und Ordung) spolu s jménem autora (Ernst Ottwalt) zjistíte, která bije: 

Ernst Ottwalt je literární pseudonym Ernsta Gottwalta Nicolase. Nicolas se narodil 13. listopadu 1901 v obci Zippnow v tehdejším německém Prusku (dnes Sypniewo v Polsku) jako syn luteránského duchovního; studoval na univerzitách v Halle a Jeně; po první světové válce se stal členem Freikorpsu, následně však změnil názor a vstoupil do Komunistické strany Německa a komunistického Svazu proletářsko-revolučních spisovatelů. Zkušenosti z Freikorpsu [pravicové polovojenské organizace] zpracoval v románu Ruhe und Ordnung (Klid a pořádek, 1929). Podílel se spolu s Bertoltem Brechtem na scénáři filmu Kuhle Wampe, roku 1932 vydal knihu Deutschland erwache! Geschichte des Nationalsozialismus (Německo, probuď se! Dějiny národního socialismu), oceňovanou zpětně jako jedna z nejpronikavějších analýz situace v Německu před nacistickým uchopením moci. Nacisté jej zařadili mezi spisovatele, jejichž knihy v květnu 1933 pálili na náměstích německých měst. V temže roce Ottwalt spolu se svojí ženou Waltraut Nicolas, rovněž dcerou evangelického faráře, emigroval přes Dánsko a Československo do Sovětského svazu, kde se oba podíleli na činnosti německého literárního exilu. V roce 1936 sovětská tajná policie oba manžele zatkla. Ernst Ottwald zahynul pravděpodobně roku 1943 v táboře poblíž Archangelsku, jeho ženu sovětské úřady na základě dohody o výměně osob, která byla součástí tajného protokolu paktu Molotov-Ribbentrop, vydaly zpět do Německa, kde byla sice odsouzena za velezradu, ale výpovědi pro gestapo o německém exilu ji uchránily před uvězněním. Po válce publikovala pod pseudonymem a podílela na aktivitách německé evangelické církve. Zemřela roku 1962. 

Toto prosím cituji z "SCHILDBERGER, František. Poetika reportáže [online]. Brno, 2018 [cit. 2023-01-31]", ale pro tohle vědění nemusíte zacházet až do žánru disertačních prací, stačí vám Google Překladač, Wikipedie a trocha času. Ale ten tomu Radek Koten zjevně nevěnoval a tak se stalo, že místo nacistického hesla dal na svůj ilustrační obrázek doslova knihu, kterou nacisti pálili (🤦🤦🤦).

Popravdě by mě ale dost zajímalo, kde na to pan poslanec přišel. Je totiž dost možné, že "Ruhe und Ordung" (Klid a pořádek) skutečně heslo Freikorpsu bylo a Ottwalt (společně s dalším nacisty zakázaným autorem Kurtem Tacholskym) ho pro název svého díla jen převzal, nicméně já to teď nedokážu vygooglit, protože mi do výsledků pořád leze právě ona zmíněná Ottwaltova kniha. Fakt nechápu, jak její existenci mohl pan poslanec Koten takhle přehlédnout.

Ale abyste si nemysleli, že z něj dělám úplnýho blbce - já po nikom nechci znalosti dnes už v podstatě zapomenutých německých meziválečných exilových spisovatelů (o existenci Ottwalta jsem se doslova dozvěděl až dnes) ale sakra - než něco zveřejním, tak si to nejdřív pořádně progooglím, ať nepíšu nějakou píčovinu! Zjistit, že je to taky název románu mi trvalo asi tak pět minut (doslova první odkaz vede na Amazon, kde si zmíněný román můžete koupit), za dalších pět minut jsem měl na monitoru životopis Ernsta Ottwalta (z anglické Wikipedie) a za dalších deset minut jsem ten životopis našel v češtině společně s celou disertační prací o reportážích (kde je sice Ottwalt jenom zmíněn, ale je pravděpodobně to jedinný jeho životopis v češtině na celém internetu). 

Kotenův status má teď přibližně 200 sdílení. Většina lidí ho jen pošle dál bez dalšího komentáře, nicméně jak v komentářích pod původním statusem, tak pod těmi přesdílenými se občas najde někdo, kdo si aspoň dal tu práci to heslo zadat do Googlu. Kéž by takovýhle lidí při příštích volbách bylo víc.

slovodne 14.2.2023 23:53:51

JAK SESTŘÍHAT VLASTNÍ KOMPRO VIDEO

Jak jste možná zaznamenali, na sítích kolovalo video, kde Petr Pavel doslova říká: "Jediná možnost jak dovést situaci do zdárného konce je pomoct Ukrajině tu válku vyhrát a my to můžeme udělat z náší strany právě tím; že vstoupíme do války s Ruskem". 

Tohle video bylo samozřejmě sestříhané a to celkem odfláknutě, takže vám můžu doslova ukázat, kde ten střih je (viz obrázek).

Novináři, uživatelé Twitteru a nakonec i tým samotného generála celkem rychle přispěchali s originálním videem (které "střihači" posloužilo jako podklad), tak jsem si řekl, že si prakticky vyzkouším, jak těžké je sestříhat podobný fake.

Výsledek? Není to nic těžkého, jde to v pohodě udělat za dvacet minut. 

Ale je to jedna z těch věcí, kterou je těžké udělat pořádně. Já sám nejsem moc spokojen se svou verzí a to tam ani není taková "prohlubeň" jako ve zvuku originálního videa (zato tam mám trochu "mlasknutí"). Asi by to šlo udělat lépe, ale víc času tomu už věnovat nehodlám, už tak jsem tomu věnoval přibližně o dvacet minut víc času, než bych chtěl.

A jak se to teda dělá?

Budete potřebovat:

a) video, ze kterého budete stříhat (můžete stáhnout pomocí Youtube Downloaderu)
b) stříhací program na videa - dále budu psát Kdenlive (který jsem použil), ale je jedno jaký program použijete
c) stříhací program na zvuk - u mě Audacity, ale opět je jedno co použijete

A pak postupujte pomocí následujícího postupu:

1) nejdříve si musíte rozmyslet co kam budete stříhat, pokud někde například najdete Babiše, jak říká "já vám nelžu, já vám říkám pravdu", asi víte co kam máte přesunout
2) potom si dané video otevřete v Kdenlive, vyseknete jen část co vás zajímá a tu pak ještě vyexportujete jenom jako zvukovou stopu
3) tu potom v Audacity pomocí copy & paste sestříháte jak je potřeba
4) aby vám místo, kde se sestříhané stopy stýkají necvakalo, doporučuji konce postupně zeslabit / zesílit (v Audacity např. pomocí Studio Fade Out a Studio Fade In) jako to udělal originální "padělatel"
5) tohle pravděpodobně budete dělat několikrát za sebou, protože je těžký to načasování správně trefit napoprvé (doporučuju si otevřít několik oken Audacity a každý výstřižek si dát do samostatného okna a postupně je kopírovat do toho cílového)
6) zvukovou stopu vložte do Kdenlive, sesynchronizujete ji (aspoň hrubě) s původním videem a původní zvukovou stopu videa odstraňte nebo umlčte
7) vyexportujte a máte virál

Nemusím ale doufám upozorňovat, že podobné "stříhání" je vysoce neetické, v některých případech možná i nelegální. Proto doporučuju ho dělat spíš s humorem, aby váš výsledek připomínal spíš videa České Sody, Mikýře nebo Purna než tohle kompro z Wishe.

slovodne 25.1.2023 20:54:48

volby / Tříkrálová / Český Brod / bytové divadlo / Karkulka

(záznam pro 1.1.-8.1.2023)

předsevzetí (se zvyšující se obtížností):
1) cvičit na piáno
2) zapisovat si útržky básní, co mě napadají
3) sestříhat nesestříhaná videa
4) naučit se konečně pájet sakra už
5) když se rozšoupnu, tak konečně vydat tu knihu, co mám rozdělanou

- první (moje) nahrávka roku
- odehráli jsme Tříkrálovou i s novými posilami

+ Středula to položil, lokální ODSka tady jede veletoče ohledně místního referenda a malý děti si hrajou na válku na Ukrajině... fakin den tohleto

+ I can't stop the loneliness vyjadřuje mou náladu jako jen máloco

(záznam pro 9.1-15.1.2023)

- v Út jsem viděl film Běžná setkání a besedu se scénáristkou, potom jsem potkal Mery a Mezeru
- ve St jsem natočil video z nahrávacího studia
- v Pá začaly volby a tak jsem odvysílal předvolební speciál
- byli tu M & D
- o víkendu jsem navštívil Český Brod (respektive babičku v nemocnici)

+ do Lutzerathu posíláme zástupcům uhelného průmyslu tuhle techno hitovku

(záznam pro 16.1-22.1.2023)

- v Út jsem byl na uvedení antologie Toto je můj coming out
- (taky jsem ten den zaspal)
- na to konto ve St na představení Dokonalost bytového divadla u Soni
- tím jsem si pro zbytek týdne vyplýtval lžíce
- o víkendu jsme hráli Karkulku, byl jsem v budce a X přišel nadrátovanej
- rozkoukal jsem film Muži v Říji

 + několik týdnů probíhá naprostý volební peklo

slovodne 25.1.2023 20:52:12

ŠKOLA JÍ VZALA POHLAVÍ (A JINÉ PODOBNÉ ČLÁNKY)

Je před volbami. To znamená čas, kdy politické debaty jen kvetou a vítr rozfoukává jejich pyl po celé Kotlince. No a my alergici na politické debaty se pomalu dusíme...

Shodou okolností jsem se dostal na uvedení sbírky "Toto je môj coming out", které se doslova odehrávalo ve sklepním prostoru pod gay barem. To znamenalo nutně jedinou věc - musel jsem pak zcela zákonitě zaplést do diskuze o genderových otázkách. Diskuze to naštěstí nebyla nijak zlá, přesto jsem si u ní položil otázku, proč i poměrně liberální lidi občas přijdou s názorem, že "se to s tím genderem dneska už nějak přehání".

Odpověď mi dnes naservírovaly Novinky přimo na stříbrném podnose - vydaly článek s titulkem "Škola jí vzala pohlaví. Britka se náhodou dozvěděla o sociální tranzici 14leté dcery". 

Jako autora povídky "Vysoké umění nízkého titulku" mě samozřejmě zaujal titulek. Novinky v něm předvádí dnes už klasickou titulkářskou figuru, kterou bych nazval mikýřovským obratem "akorát, že vůbec" - když si totiž dáte tu práci a článek si rozkliknete, hned o pár odstavců níže nalezenete podnadpis, který hlavní nadpis článku tak trochu popírá - "Projevila přání a my jí vyhověli". Čili to nebyla to škola, kdo by někomu "vzal pohlaví". Škola pouze vyhověla žádosti zmíněné dívky, aby byla oslovována genderově neutrálně.

Článek je samozřejmě odvar z odvaru, takže informační hodnota se ztratila někde po cestě, ale i tak si lze všimnout pár věcí:

- matka se o tranzici dcery dozvěděla postranním kanálem, což naznačuje, že dcera matce v této otázce z nějakých důvodů nedůvěřovala
- pak je samozřejmě otázka, zda je v podobných případech nedůvěra vůči rodičům spíš typická či netypická (a proč tomu tak je)
- matka v článku vysloveně zmiňuje svou obavu, že by tranzice mohla poškodit dceřino duševní zdraví. To ale vůbec neodpovídá tomu, proč se tranzice (jako velmi komplikovaný proces) vlastně dělají - "cíl hry" je naopak to, aby na tom člověk po tranzici byl psychicky líp, protože jeho "vnitřní nastavení" už odpovídá tomu vnějšímu.
- článek zmiňuje jakousi organizaci, která se podobnými případy zabývá, ale nepíše její jméno (takže už se nedovíme, zda to nejsou např. "Katolíci proti tranzici")
- původní článek otisknul bulvární deník Daily Mail
- ale Novinky samozřejmě na ten původní článek ani neodkazujou, asi aby jim někdo nereklamoval překlad (nebo spíš převyprávění)

Hlavní problém takovýhle článků ale spočívá v něčem jiném - z povahy věci je totiž nejde psát moc objektivně. Jelikož se jedná o dítě, nemůžete moc dělat takovou tu klasickou věc - totiž obejít všechny zúčastněné a chtít po nich nějaké názory. Zůstává tak tedy článek, který je psán především z pohledu matky. To je samozřejmě taky důležitý pohled na věc, ale je to jen jedna ze zúčastněných.

Když tomu přičteme tu prasárnu s titulkem, dělanou zřejmě za účelem čirého clickbaitu ("Škola jí vzala pohlaví" zní podstatně emotivněji než například "Spolužáci se o tranzici dívky dozvěděli dřív než její rodiče"), máme docela zaděláno na problém. 

Už tak dost zpolitizované téma se dále ředí především dojmy redaktorů, v tomto případě dost možná i redaktorů z agentury Jedna Paní Povídala a nebulvární alternativa k tomuto tématu pravděpodobně neexistuje.

PS: pozornější čtenáři si možná všimli, že si "hlavní hrdinka" tohoto článku přála, aby jí oslovovali genderově neutrálně, zatímco já tu o ní píšu zatvrzele v ženském rodě. Jsem si vědom tohoto svého přešlapu. Bohužel čeština ještě nemá ustálenou formu pro neutrální rod (obdobu anglického "singular they") a pro lepší srozumitelnost jsem se rozhodl vyhnout "roubíčkovskému onikání", střednímu rodu, hvězdičkám i různým "genderově vyhýbavým konstrukcím".

(zveřejněno 19. ledna)

slovodne 25.1.2023 20:51:36

"NATO BY SE MĚLO ZMĚNIT Z OBRANNÉHO PAKTU NA ÚTOČNÝ"

aneb BABIŠ JAKO JESTŘÁB, BUBÁK A KOROUHVIČKA

Čekal jsem, že druhé kolo prezidentské volby bude hnus, ale nečekal jsem, že to půjde takhle rychle. Babiš totiž začal útočit už ve chvíli, kdy se ho novináři ptali, co říká na výsledky voleb. A v tu chvíli už se taky asi tiskly billboardy, které nepřímo naznačovaly, že nás generál zatáhne do války...

Neskončila ani Neděle a já už se stihl pohádat s jedním příbuzným. Příbuzný je starý hipík a tak mu byl generál Pavel od začátku nesympatický. To bych ještě celkem chápal, ale vytočilo mě, když prohlásil, že bude teda radši volit toho Babiše, protože je na rozdíl od generála "pro mír". Vysvětloval jsem mu, že Babiš je především populista, tudíž, kdyby lidi chtěli válku, tak jí bez problémů slíbí.

No to jsem ještě netušil, že to Babiš už v minulosti skutečně sliboval! Nebo přesněji řečeno - v roce 2017 řekl něco, co by se po vytržení z kontextu dalo brát jako nabídka války. Konkrétně v knize O čem sním, když náhodou spím se v kapitole Sen o bezpečí na straně 258 (uprostřed dole) doslova píše (pro větší účinek čtěte Babišovým hlasem): "NATO by se mělo změnit z obranného paktu na útočný." 

Tyvole! No tak tohle je jestřáb, že by i zástupci NATO koukali!

Nebo respektive byl by to jestřáb, kdybych si nepřečetl ten kontext okolo. Babiš tady totiž nepíše ani tolik o útočení na jiné státy jako spíš o boji proti převaděčům uprchlíků. V té době totiž ještě společností rezonovala uprchlická krize a řádil Islámský stát, který sice už byl v úpadku, ale na závěrečnou ofenzivu (která ho měla vymazat z mapy světa) ještě čekal.

Babišova kniha je též z dnešního pohledu zajímavá v tom, jak z tehdejšího úhlu pohledu pojmenovává některé problémy, kterým dnes čelíme. Jen tak mimochodem předpovídá "epidemie a nové škůdce" (v sekci "Změna přírodních podmínek") a výslovně doporučuje "šikovné IT specialisty z Ukrajiny" jako "kvalifikované lidi z našeho civilizačního okruhu" (asi jako alternativu k jiným uprchlíkům). Dále Babiš z roku 2017 působí překvapivě proevropsky, dokonce v jednu chvíli píše o budoucí společné Evropské armádě.

Je samozřejmě velká otázka, zda je přeměna NATO na útočný pakt Babišova vlastní myšlenka. O knize se dobře ví, že ji nejspíš napsal nějaký ghostwriter - snad Prchal nebo možná celý tým Prchalů. Nicméně já se domnívám, že v tomto případě je to asi spíš Babišova originální myšlenka, kterou jen Prchal zasadil do kontextu. Jednak je příliš kostrbatá a ostrá na pouhý výplod PR týmu (hej - i originální náckové se nejdřív jakoby bránili), za druhé tu samou věc Babiš zřejmě řekl už v minulosti (a kritici mu to vytýkali - jak se píše na straně 261 jeho knihy). Tak jako tak, prokazatelně to řekl např. v rozhovoru pro slovenský portál Euroactiv na počátku roku 2017.

Babiš není jestřáb. Ale není to ani diplomat (to z kandidátů byl Pavel Fišer). Je spíš taková korouhvička, která se otáčí tam, kam zrovna veřejné mínění fouká.

Nejlepší důkaz o tom dodává samotná Babišova kniha. Na samotném konci knihy, se totiž čtenářů ptá: "A o čem sníte vy? Napište mi na wéwéwé chcemelepsicesko cézet, rád si to přečtu." Když si pak stránku otevřete, je Babiš ještě o stupeň zvědavější: "Napište mi, o čem sníte.  Napište, z čeho máte strach."

Nepiště mu to. Bude vás tím pak strašit.

(napsáno 16. ledna)

slovodne 25.1.2023 20:50:48

GENDEROVÝ ROZMĚR AUTENTICITY? NIKOLIV, NA VINĚ JSOU BÉČKOVÉ FILMY

Na Alarmu vyšel článek o tom, že Danuše Nerudová nepůsobí tak autenticky, protože na ženy jsou nároky na autenticitu vyšší, respektive ženská autenticita funguje trochu jinak. Nechci mansplainovat, ale měl bych trochu jiné vysvětlení: Můžou za to béčkové filmy.

Kdybyste si měli vybrat, koho budete parodovat - profesorku ekonomie nebo generála ve výslužbě? No, samozřejmě, že generála. Pro lidi, co nechodili na VŠE je to mnohem jednodušší role. Všichni tak nějak tušíme, jak má voják ve výslužbě vypadat, protože už jsme ho už mockrát viděli v nějakém filmu. Stačí se tvářit ultradrsně a občas hodit nějakou suchou hlášku jako Bruce Willis.

Dobrý příklad je už jedna z prvních reklam generála Pavla - nese na ní kládu na rameni, jako by parodoval legendární příchod ex-plukovníka Johna Matrixe ve filmu Komando. Vypadá to sice jako reklama na Hornbach, ale na dost lidí to působí autenticky, protože jsou to právě filmy, odkud si neseme představu o tom, jak má vojenský veterán vypadat.

Armáda je prostě pro film mnohem záživnější prostředí. Oproti tomu doslova nevím o jediném filmu, jehož hrdina byl ekonom.

(zveřejněno 10. ledna)

slovodne 25.1.2023 20:50:22

JAK MI TO NEULEHČUJE PETR PAVEL

Jak už napsalo několik lidí, prezidentské volby budou (jako již tradičně) o volbě menšího zla. Jenže jednotliví kandidáti mi to FAKT neulehčujou, proto jsem se rozhodl popsat čím, aby se z toho mohli poučit. Prvním na řadě je Petr Pavel.

YouTube si totiž z nějakého důvodu řekl, že bych měl volit Petra Pavla a tak mi přibližně před každým pátým videem cpe jeho reklamy. Chci si pustit japonský City Pop z osmdesátek a místo toho zní: "Petr Pavel není jen válečný hrdina ale i...", chci si pustit video o nějakých starých počítačích z východního bloku a místo toho mi Zdeněk Svěrák vysvětluje, že je Pavel i dobrej diplomat. Tyvole! Mě to fakt nezajímá!

Nevím, jestli na mě jenom zacílili nebo dostali nějakou množstevní slevu na reklamy, ale zobrazuje se mi to přibližně stejně často jako Honza z Inicia nebo "byl jedním z nejlepších inženýrů společnosti Google" nechvalně proslulého kryptoscammera "Vasya Dimitrov 1966". A štve mě to přibližně stejně. Už jsem doslova použil jednu Pavlovu reklamu jako základ pro parodii (viz v komentářích níže).

Pavlovy reklamy jsou dost kýčovitý, hrajou na emoce a snaží se zvyšovat si důvěryhodnost použitím celebrit. Nevím jak to působí na Průměrného Spotřebitele, ale na mě to působí přesně naopak, než to Zadavatel chce. To je na tom totiž ta nejvíc paradoxní věc - reklama mi vnucuje názory, které už v podstatě mám, ale tím vnucováním mi je vlastně znechucuje.

Týpek se podílel na záchraně zablokované francouzské jednotky před naštvanými Srby a Chorvaty během války v Jugoslávii? Respekt, dobrá práce! Čtyři roky dělal druhýho největšího hlavouna v NATO? Fajn, aspoň umí pořádně anglicky a má zkušenosti s jednáním na nejvyšší mezinárodní úrovni, což je vlastně přesně to, co bych od prezidenta tak nějak očekával. Zdolá horolezeckou stěnu poslepu za jednu minutu a s prstem v nose? Výborně, taky bych chtěl mít v jeho věku takovou fyzičku! 

Ale ty reklamy... Političtí marketéři si totiž zjevně myslí, že Průměrnej Spotřebitel je úplnej pitomec, co si nedokáže nic vygooglit, nechá se zmanipulovat dramatickým hudebním podkresem a dá na to, co mu v televizi řekně Zdeněk Svěrák nebo nějaká jiná celebrita. Do toho přidejte ještě naprostej cringefest, který předvádí boomer twitter pod hashtagem teamflanel a dílo zkázy je pak dokonáno.

Nicméně, je nutné podotknout, že podobně se do nohy  kampaní střílí i ostatní kandidáti. Kromě Janečka teda - tomu totiž reklamy zjevně dodávali nějací surrealisti.
(zveřejněno 9. ledna)

see more...

login