žabotlamy II.
Co je tohle za šílenou nostalgii po starých vlacích? Ptá se K.
Inu:
- žabotlamy byly přes všechny své technické nedokonalosti (užití zastaralé odporové regulace, nízká tuhost skříně, sklony k samovznícení) dobře navržené pro daný účel - příměstskou dopravu. Některé charakteristiky vozidla (nízkopodlažnost, široké automatické dveře, schopnost rychlého zrychlení) se ukázaly jako nadčasové a proto se objevily i ve všech nástupcích žabotlamu (krakeni, ešusy, panteři a koneckonců i syslograf).
- žabotlam to dokáže pořádně rozjet, sám jsem byl svědkem toho, jak na prvním koridoru (někde u Klučova) předjel rychlík, pak zastavil v zastávce a znova se pokoušel dohnat rychlík, což se mu i skoro podařilo, kdyby nebyla v cestě další zatávka
- čelo žabotlamu je velmi povedená ukázka průmyslového designu, pokračovatel stylu vozidel jako je Tatra T3, Škoda RTO a amerických aut z padesátých let
- toto jsou samozřejmě nevýznamné prkotiny, skutečný důvod té šílené nostalgie je to, že si všichni šotouši vzpomněli na dobu, kdy v žabotlamech trávili mladí, kdy
byla tráva zelenější, světlo světlejší a uprchlická krize byla ještě daleko před náma