optimismus
je slovem dne, protože poslední dny mi nějak dělá problém udržet optimismus.
Byl jsem ve čtvrtek a v pátek zásobovat a mohu k tomu říct jednu jedinnou věc - SNAFU. Situace je katastrofálná ale je to normální stav.
No, naštěstí neřeším jen to - ve Čt jsem jel dom s L., v pátek s J. Je fajn mít ve vsi nějaké přátele, byť jsou to jen dva lidi celkem.
Rozmýšlím projekt NKP, debriefingoval jsem ho s mámou, L. jsem do toho taky zatáhl.
Dále jsem objevil
stoh obálek béčkových lesbických románů.
Ale abych nepsal jen o věcech ze života: četl jsem
o strojích sbírajících jahody. Ukazuje se, že to jsou/budou pěkně složité bestie. Existuje totiž jev zvaný
Moravcův paradox - manuální zručnost je pro počítače mnohem větší výzva, než nějaké logické hádanky.
Neměli bychom se tak bát nějakých budoucích samořídících aut a zručných robotů, jako spíš toho, co tu máme dnes -
algoritmy živící se naším strachem,
noční můry vznikající náhodou a
crapfest pro naše nejmenší. The future is now a černé zrcadlo odráží nepříjemnou skutečnost.
Je těžké si v takovémhle světě udržet optimismus, ale je to nutnost! Jinak bych to už dávno mohl
zabalit.