slovodne
19.11.2023 23:29:23
MUSLIMGAUZE JAKO HUDEBNÍ OZVĚNA KOFLIKTŮ STŘEDNÍHO VÝCHODU
(zveřejněno 29.října)
Potom, co mi mocný algoritmus nabídnul klasickou židovskou lidovku Hava Nagila v techno verzi (od Scooteru!), objevilo se na hlavní stránce youtubu v doporučených album Mullah Said od skupiny Muslimgauze, snad aby se dostalo i na druhou stranu konfliktu. Po asi dvoudením váhání jsem na něj kliknul a tím se mi otevřela další pro mě zcela neznámá kapitola elektronické hudby.
Pod pseudonymem Muslimgauze (což je slovní hříčka odvozená od mušelínu) se skrývá britský hudebník Bryn Jones. Ten se v roce 1982 začal zajímat o příčiny právě probíhající První libanonské války a tyhle konflikty (a okolní arabský svět) se pak staly jeho celoživotní inspirací.
Bryn Jones byl - jak už je podle jména patrné - Brit jako poleno a hudba tomu odpovídá - nezní jako takové ty klasické arabské "svatební" odrhovačky. Spíš je to taková poklidná téměř až relaxační hudba - příjemně se vlnící basová linka, jednoduché kytarové motivy a naživo zahrané djembe i syntetické elektronické bicí. Písně nemají texty, protože to by podle Jonese bylo spíš kázání, ale i to nakonec uslyšíte v bludišti útržků různých všedních zvuků, muezzínů svolávajících k motlitbám i krátkých dialogů (povětšinou asi v arabštině) vyvolávajících v posluchači dojem procházky po nějakém středněvýchodním městě.
Konflikt, který Jonese původně inspiroval, je v hudbě též přítomen, ale spíš v takových jakoby ozvěnách nebo v názvech jednotlivých skladeb a alb.
Když jsem na začátku recenze psal o tom, že mi to youtube nabídnul, aby se dostalo i na druhou stranu konfliktu, nemyslel jsem to nijak metaforicky. Bryn Jones byl politicky jednoznačně propalestinský, dokonce některá svá alba věnoval Palestincům, přestože nikdy nenavštívil žádnou ze zemí středního východu. S názvy písní a alb jako "Every Grain Of Palestinian Sand" nebo "Hamas Arc" je celkem jasné, na jakou stranu by se v probíhajícím konfliktu přidal a čeští komentátoři by ho rozhodně nepochválili. Vlastně bych ho nepochválil ani já, neboť Jones zjevně považoval (mírové) Dohody z Osla za zradu palestinské věci a dokonce tomu věnoval album nazvané Betrayal (Zrada).
Nicméně když odhlédneme od politiky (což lze vzhledem k instrumentální podobě Jonesovy hudby celkem snadno) zůstává celá řada povedených alb, která Jones za svůj krátký život (zemřel v pouhých 37 letech) stihl nahrát.