slovodne
2.2.2022 21:53:04
DOBROVOLNÁ IZOLACE A DOBROVOLNÁ ÚZKOST
Občas prostě nepíšu, protože za mě píšou jiní. Leckdy i lépe, než bych to napsal sám. Jako to třeba udělal básník a redaktor Jonáš Zbořil, když před pár dny (na Twitter) napsal: "Ten stav, co je teď, je pro mě v něčem horší než lockdowny. Na člověka doléhá pocit samoty, ale zvenčí vypadá všechno tak nějak běžně. S lidma se nevídáte, ale zároveň už tolik neřešíte, proč vlastně. Typická úzkost. Něco je špatně, ale už jste zapomněli, co vlastně."Pod statusem se rozjela diskuze a někdo položil (asi spíše řečnicky míněnou) otázku: Neděláte si to náhodou tak trochu sám? Odpověď na tuhle otázku vůbec není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát.
Bylo by naivní si myslet, že se nic neděje a že je všechno v pořádku. Před sněmovnou se promenádují demonstranti se šibenicema a počty nakažených připomínají ten vtip o zplošťování křivky, ale podle špatný osy (tj. podle osy lidí místo osy času).
Někdo by možná mohl namítnout, že počty nakažených jdou do nebes, protože se hodně testuje, ale není tomu tak. U PCR testů sice platí, že se testuje mnohem více než kdy předtím, nicméně procento nakažených výstižně kopíruje probíhající vlnu (no bodejť by taky ne, když se ta vlna zjišťuje právě pomocí PCR testů). Zajímavější obrázek pak poskytují testy antigenní - těmi se sice testuje výrazně méně (než předtím), ale procento nakažených u nich naopak vytrvale stoupá. Každý dvacátý člověk, který si udělá antigen, je pozitivní. U PCR testů je to dokonce každý třetí! Tak proč sakra teda ještě není lockdown?
Ty důvody jsou dva. Zaprvé: Fiala to doslova slíbil před volbama a zdá se, že to hodlá dodržet. A zadruhé - má na to (oproti Babišovi v minulém roce) mnohem lépe rozdané karty.
Oproti minulé zimě se totiž změnily ještě jiné statistiky - ačkoliv máme skoro trojnásobně větší počet nakažených, počet hospitalizovaných naopak mírně poklesnul a počet lidí, kteřá jsou na JIPce též.
(tady dodávám upozornění - že graf s nadpisem "JIP reinfekce" zobrazuje celkový počet lidí na JIPce a až z nich potom zobrazuje reinfekce, kterých řádově méně než prvně nemocných)
Hm... Čím by to tak asi mohlo být?
Metoda cukru, biče a ještě většího biče - ať se vám to líbí nebo ne - zabrala a lidi se nechali očkovat jako o závod. Máme proočkovanost přibližně 63% a všechny statistiky i grafy hovoří celkem jasně - to, že máte očkování, výrazně snižuje pravděpodobnost pobytu na JIPce a to je vlastně přesně to, co všichni potřebujeme.
Bohužel, ještě není čas slavit výhru nad kovidem a bouchat šampáňo. Všechny grafy jdou totiž pomalu ale jistě nahoru. Bude to ještě hodně zajímavá zima, ale nebude věčná. Dny se pomalu prodlužují a na nás je, abychom se z toho mezitím nezbláznili.
* * *
„Bože, dej mi klid, abych přijal to, co změnit nemohu, odvahu změnit to, co změnit mohu, a moudrost, abych rozeznal jedno od druhého.“
— Reinhold Niebuhr americký bohoslovec 1892 - 1971
* * *
Pandemickou situaci jako jedinec změnit nemůžu. Můžu ale hodně změnit to, jak celou situaci vnímám. Tedy můžu (samozřejmě jen do nějaké míry) zachovat dobrovolnou izolaci a odmítnout dobrovolnou úzkost.
Z vlastní zkušenosti (kdy jsem jeden v týdnu jezdil do Prahy do práce a zbytek týdne zůstával doma) vím, že se velmi liší pohled na svět z domova a zvenčí. Zvenčí svět vypadá tak nějak víc v pořádku (i když to tak objektivně nemusí být - viz první část úvahy).
Pokud ale můžu něco doporučit - neizolujte se. Bavte se s lidma, účastněte se akcí, i kdyby to mělo bejt jen online. Pokud vám to online nestačí - chápu, sám jsem na tom podobně - zvažte prosím jak moc je která akce riziková a preferujte ty méně rizikové. Rovnice je to naštěstí úplně jednoduchá - méně lidí, méně problémů. Dvakrát měřte nebo třikrát a jen jednou řežte. Je to sice otrava, ale pořád lepší než někomu omylem uříznout nohu...
A nepanikařte - není pro to důvod a vlastně nikdy nebyl. Je totiž velký rozdíl mezi panikařením a ostažitostí a o tom vám něco řekně třeba Trevor Jacob. Ale to zas někdy jindy...
Teď mě omluvte. Jdu hrát minetest, aby z toho všeho nehráblo.