HARDWARE (1990)
Už před delší dobou jsem si všimnul, že soudobé konspirační teorie podezřele připomínají zápletky starých sci-fi filmů a thrillerů. Tak jsem si řekl, proč si jeden takový film nepustit, že? Takže začneme hezky zvostra, přátelé - dneska je na pořadu dne kontrola populace v britském filmu Hardware v podání androida zvaného Marek 13.
Hardware je poctivej devadesátkovej kyberpunk. Takovej ten špinavej svět plnej radiace, starejch CRT obrazovek a drsnejch chlápků s plechovejma rukama. Jeden z uživatelů ČSFD to popsal jako "gotické kyberpunkové MTV art giallo na tripu" a přesně takový ten film je.
Zajímavé je, že se film dělí na dvě dost odlišné poloviny. Zatímco první polovina je takové sociální drama z post-apokalyptické budoucnosti, která je přes všechnu tu radiaci tam venku překvapivě přelidněná, druhá polovina filmu je pak krvavá klaustrofobická vyvražďovačka. Tato struktura však překvapivě dobře funguje - v první části se seznámíte s hrdiny, abyste se pak o ně mohli v druhé polovině bát. A je proč se bát.
Hlavní padouch není žádná ořezávátko. Respektive možná trochu ořezávátko je, ale lidi jsou pro něj tužky. Doslova.
Film je to ve skutečnosti vlastně celkem skromný, řídící se odvěkým heslem dystopických filmů "vaše odpadky jsou moje rekvizity", přesto se podařilo filmu dát výbornou vizuální stránku, řádně syrovou jak se na devadesátkový kyberpunk sluší a patří. Co už je trošku slabší je scénář, ale nudit se na druhou stranu rozhodně nebudete.
Za zmínku stojí též camea různých hudebníků - v rádiu mluví (v originálním znění) Iggy Pop, vodní taxík řídí Lemmy a celý film vlastně zahájí nálezem robotické lebky zpěvák kapely Fields of Nephilim.