Možná jste už zaznamenali, že vyšla nová verze aplikace eRouška. Nevím jak ve vaší sociální bublině, ale v té mé na ní upozorňoval skoro každý, až to skoro u některých lidí hraničilo s vnucováním a měl jsem nutkání napsat... No... No to, co jsem napsal do mírně bulvárního nadpisu tohoto článečku.
Nakonec jsem si ale vzpomněl na článek kritizující podobné trasovací aplikace [1], který mi visel v nepřečtených záložkách, tak jsem se pustil do takového menšího průzkumu, jak vlastně tyhle trasovací appky fungují a co jim je vytýkáno.
Nejprve jak funguje: Velmi zjednodušeně - když si takovou eRoušku nainstalujete, vygeneruje vám v telefonu náhodný identifikátor (např. ABC - samozřejmě je to mnohem delší). Ten aplikace potom ukazuje přes Bluetooth ostatním eRouškám, poznamenává si jejich identifikátory a podle síly signálu odhaduje jejich vzdálenost. Takže ve vašem telefonu pak je např. záznam, že jste předevčírem byli asi půl hodinky ve společnosti eRoušky DEF, která od vás byla asi metr daleko (lidsky řečeno - DEF seděl přes uličku v autobuse). Systém je navržen tak, abyste nemuseli věřit provozovateli (v tomto případě Ministerstvu zdravotnictví), což znamená, že výše uvedená data nikdy neopustí váš telefon.
Ovšem když výše zmíněný DEF onemocní koronou, tak s pomocí hygieny odešle na server eRoušky svůj identifikátor a vám pak jeho identifikátor dorazí v aktualizaci v jakémsi seznamu nemocných. Aplikace je navržená tak, že nemůžete zjistit, o koho konkrétně jde a tento údaj nemá ani hygiena. Jen se vám zobrazí notifikace, že jste se setkali s rizikovou osobou.[2]
No a teď k těm výtkám[1] - v podstatě jsou tři:
Trasovací aplikace používá málo lidí a k čemu mi pak je taková aplikace, když ji nemají ostatní? K tomu, aby nám pro boj s koronou stačila pouze takováto aplikace, by ji podle výzkumu Oxfordských vědců muselo mít nainstalováno 60% až 80% všech obyvatel[3]. To se ale rozhodně neděje - i na Islandu, kde je obdobná aplikace velmi rozšířená, ji má jen 38% obyvatel[4]. U nás by to, dle stejného zdroje, měla být jen pouze necelá 3%! To by se s novější verzí (která tolik nežere baterku) mohlo zlepšit, ale teprve uvidíme, jak to vlastně bude.
Druhá výtka se týká samotného principu fungování podobných aplikací - odhad vzdálenosti přes bluetooth je - slušně řečeno - pořád jenom odhad. Každý, kdo někdy řešil, proč nedosáhne wifi z kuchyně do obýváku, asi tuší, odkud vítr vane - ve hře je celá řada faktorů jako jsou překážky na trase, stav zařízení, jeho antény a baterie, ale i konkrétní značka telefonu[5]. Vývojářům eRoušky se musí nechat, že zveřejnili popis vypočtu vyhodnocování rizikovosti setkání[6], bohužel asi ale není možné zjistit, co tohle "nastavení" (v případě vašeho telefonu) vlastně znamená.
Poslední výtka se týká nemožnosti vypočtení efektivity používání takovýhle trasovacích aplikací. Vzhledem k tomu, že jsou tyto aplikace navrhovány s ohledem na soukromí uživatelů, není dost dobře možné zjistit, kolika případům koronaviru vlastně předešly[7]. Nějaké statistiky o používání si vede i eRouška[8], ale tyto údaje není možné navázat na konkrétní výskyty koronaviru (respektive lidi), takže jsou v porovnáním se statistikami hygieny jen velmi orientační.
Já sám eRoušku nemám. Můj hloupý telefon značky Ghettotech Cihla totiž takové vymoženosti jako Bluetooth LE (nebo instalovatelné aplikace všeobecně) nepodporuje. Bohužel, toto omezení se netýká jen podobných předpotopních strojů - nová verze eRoušky vyžaduje (kvůli využití Apple/Google Exposure Notification API) minimálně Android verze 6 nebo iOs 13.5[8]. Babičce s tlačítkovou Nokií je tedy eRouška k ničemu, ale je nutné pamatovat na to, že eRouška má být jen doplňkový nástroj[9] a ne spasitel, který nás zachrání před kovidem.
Nicméně pokud máte chytrý a dostatečně moderní telefon, tak ji minimálně vyzkoušejte. Zkazit tím asi nic nejde - ilumináti (ani Babiš) vás přes tuhle aplikaci fakt sledovat nebudou. Na to jim za á) tahle aplikace poskytuje dost málo dat a za bé) oni vás samozřejmě už dávno sledujou jinýma způsobama - třeba facebookem, na kterém zrovna tohle čtete.
Co se týká užitečnosti/spolehlivosti aplikace a jejích upozornění - tady fakt netuším, co vám říct. Ačkoliv nás provozovatelé podobných aplikací přesvědčují o opaku, zdá se, že je to ještě nevyřešená otázka, o čemž mimo jiné svědčí to, že trasovací aplikace mají v současnosti hned dva různé [10] [11] (bohatě ozdrojované) články na Wikipedii.
Za sebe jen dodám, že je zajímavé, jakou paušální nedůvěru ve státní instituce mají návrháři výše zmíněných aplikací. Přijde mi to trochu paradoxní, jelikož "papírové" hygieně obdobné údaje ze zákona nahlásit musíte (pokud to správně chápu). Jistě, chápu, že žijeme ve světě, kde si Alexa nahrává každé vaše uprdnutí (aby vám pak mohla nabídnout knihu o zdravé stravě), ale minimálně ty údaje o efektivitě (tj. kolika lidem se ukáže upozornění na jednoho nakaženého uživatele) by se určitě hodily.