slovodne
4.9.2020 14:52:49
ÚPADEK A ZÁNIK MORALIZOVÁNÍ V ČESKÉM FILMU
Inspirován panem Intošem a jeho legendárním esejem o vývoji české kultury "Z temnoty skrz temnotu do temnoty", rozhodl jsem se napsat něco podobného o vývoji moralizování v českých filmech. Tady to je:
V padesátých letech to bylo jasné - veškeré nemorálnosti byly jen buržoazními přežitky, kterých se dopouštěli jen zpátečníci, slaboši a třídní nepřátelé. Na to pak reagovala československá nová vlna, která ukázala, že spíše než o třídní záležitost jde o prosté lidské slabosti a špatnosti jednotlivých lidí, často vedené prostou touhou po zisku.
Za normalizace už na moralizování nikdo (kdo by směl točit) nevěřil, dokonce se začaly objevovat filmy, které ono moralizování parodovaly (Na brigádě od Divadla Sklep) nebo zaujímaly spíše stoický postoj (Vážení přátelem, ano).
Ale jak to šlo dál? Přiznám se, že v pozdější kinematografii žádnou tendenci k moralizování nevidím. Zdá se, že odpověď na otázku, zda je konání hrdinů morální či ne, byla přenechána divákům a dost možná, že jim byla přenechána i sama otázka.