severákova polívka

asi zelňačka (mainly in czech)

(fork of http://severak.soup.io/)

• severak
• friends

plno

ve St. k nám přijela Cizí holka s J. a krysama. Nastal takový ten čas, kdy je doma zkrátka moc lidí a nejde je vnímat všecky, tak jsem je vnímal jen napůl.

Když odjeli, tak jsem si pustil ruský film Třetí planeta. Když jsem to dokoukal, tak jsem si na radu csfd pustil Toxymoron Jakuba Hussara.

Třetí planeta fungovala, ale takovým zvláštním způsobem. Pořád jsem čekal, že něco přijde. A ono nic nepřišlo.

Ale každopádně to bylo i tak zajímavé a toulání po zóně je docela dobrý a celkem nízkorozpočtový modus operandi nezávislého filmu.

neděle (několikátá v řadě) & zavřeno

původní plán byl ve St ráno vstát, ale plány jsou od toho aby se nedodržovaly. Tak ze vstávání zbyl jen budík, co po ránu rušil babičku zatímco já dál spal. Vstal jsem tedy asi až v 11, nasnídal se, šel se psem a pak zákeřně ujel do Kunratic.

(Cestou si řidič pouštěl Morčata na útěku!)

Z Kunratic jsem pak se Včelkou vyrazil na procházku do Šeberova a zase zpátky. Překvapilo mě, jak moc jsou tyhle vesnice blízko. Vyslechl jsem si různé zajímavé věci o zajímavých lidech.

Pak jsem se vracel domů vlakem. Přijel jsem na Modřany, ale jelikož bylo na dobříšák moc brzo, jel jsem na Hbf, kde jsem potkal Káju O., která se mě ptala, zda jsem to já kdo pracuje v tom rádiu. :-) První člověk co cení samotnou hudbu.

Jinak byla už několikátá neděle v řadě. Všude zavřeno - Billa na Hbf, kebab i Albert na Zbraslavi. Akorát Vietnamci u kostela v Kunra měli otevřeno.

Jinak nedělní vlaky mají své nepochybné kouzlo a tím teď nemyslím chlapečka s mašinkou. Vymyslel jsem povídku o člověku, který se dá na útěk z domova po tom, co na něj promluví lednička, a pak stráví svátky ve vlacích.

PS: pixelfed už federuje, dobrej vánoční dárek

PS2: Včelka pak onemocněla horečkou 39, ale na mě nekoukejte

svátky

Tyhle Vánoce nejlíp vystihly Květy:

To už jsou Vánoce
to ani není možný
doufal jsem, že svátky budou
něčím zvláštní

To už jsou Vánoce a sníh...
choulí se v nebi
na ulicích bláto polyká smetí

Ale není na nich zvláštního
vůbec nic
každej další rok
a čím dál tím víc

Svátky na mě vůbec nějak nepůsobily. Zatímco se okolo připravovalo, Soječek dělal brsalát (mimochodem moc dobrej), hledalo se sváteční nádobí, já jsem celou tu věc nějak ignoroval a moc neprožíval.

Místo toho jsem (na radu cyklowebu) sledoval Down the rabbit hole.

Akorát jsem teda došel do lesa pro větve, které pak Soyboy slepil hnědou lepící páskou a stromeček byl na světe. :-)
    
Jinak večeře proběhla v klidu, všechno bylo takový příjemně klidný a všichni příjemně tolerantní. Když se pak pouštěly písničky na přání, mohl jsem tam hodit Laibach a nikdo ani nevzdechl.

Akorát teda všichni měli poněkud zdrhací tendence.

PS: dárek roku je karton piv, který můj mladší bratr zákeřně za mými zády koupil na pokyn mé matky. Je vidět, že mě znají.

PS2: dozvěděl jsem se, že jedna nejmenovaná přebrala už několikátou slečnu svému bff

Tyras & vaporwave

v Ne jsem odpoledne připravoval a večer vysílal vánoční vysílání rádia Svita. To bylo asi to nejvánočnější, co jsem vůbec udělal.

Jinak po vysílání jsem měl lehkou post party depression a večer jsem sledoval Dolů králičí dírou o vaporwavu a říkal jsem si, že by bylo fajn udělat vaporwave koledy.

PS: v titulku je Tyras, protože jsem se při namlouvání vcítil do psa Tyrase. Štěkat a vrčet, to by mi šlo.

ze So na Ne se mi pochopitelně zdály (z toho piva a včerejška) obzvláště dlouhé, důkladné a zvrácené sny. V jednom z nich v důsledku nestandardního sexuálního vztahu dvou osob došlo k topologické anomálii a ze slepé koleje začaly přijíždět plné vlaky.

Růženka & Sedmikráska

So jsem celkem proflákal. Teda jako připravoval jsem vysílání, ale už nevím co jsem vlastně dělal.

Až potom jsem odjel večerním spojem směr PRG, kde jsem měl sraz se Sedmikráskou. Vyrazili jsme spolu nejdřív do fotoškody pro rámečky a pak do čajovny U schodů, kde jsem pozdravoval kočku Růženku.
    
Předtím jsme si dali ještě kolečko v parku u krytu a já jsem si hrál na místního průvodce a hledal jsem tam pomník sebevrahů, který se však v noci maskuje za obyčejnou lampu.

Setkání to bylo vzácné, zajímavé a intenzivní, zakončené objetím přes sedačku v tramvaji. Dalo by se to shrnout větou: Nevěříme přece lidem a oba jsme lidi.

Potom jsem dorazil na Břevnov, kde se mi Cizí holka pokoušela radit co se životem, ženskejma a tak vůbec, a já jsem jí ty rady moc nebral. A ona nebrala moje připomínky. Ale i tak to byla zajímavá a plodná diskuze.

Akorát pak večer z toho zbyl takový dost WTF pocit - to o čem jsem bavil s Cizí holkou úplně popíralo hovory se Sedmikráskou.

cukroví, babička

Pá byl výrazně lepší den. Bylo mi líp, Pepa přinesl cukroví a já jsem stihnul připravit všechny věci, co jsem na Vánoce v práci chtěl dodělat.

Uklízečka přišla už v 16.30 a po tom co jsem ráno skoro odemykal kancl, tak jsem ho večer zhasínal. Vyzvednul jsem babičku a jeli jsme dom.

ze Čt na Pá se mi zdál sen o tom, jak měla pirátská strana (za nacistické okupace) schůzi v hospodě

—

kolísání nálady

celý týden mi podezřele kolísá nálada. Vždycky to jde úplně do kytek a pak se nějak vzpamatuju a najednou mám spoustu nápadů a chuť žít.

Jinak na můj pondělní notruf se ozvalo docela dost lidí: Jakub, HM, Bára, Gábina a dokonce i Ta s dvířkama na zádech

- v Po jsem měl sraz se Včelkou
- zpíval jsem si papírový absolutno
- v Út jsem si uvědomil, že nedokážu žít sám
- večer jsem pak místo divadla (s Herečkou) po boku sledoval Aljašku v plamenech (s pivem v ruce)
- Steven Seagall je překvapivě dobrý bluesový hudebník
- ve St večer jsem byl na pivu s Bárou, Emou a Andrejem
- ještě víc večer jsem pak vysílal
- ve Čt jsem zvažoval návštěvu zubní pohotovosti, jelikož mi opuchla půlka xichtu. Nakonec to vyřešila šála, šalvěj a čtení knihy o Panama papers. Život je hned snazší, když člověk neřeší svoje problémy.

insomnia

je slovem dneška, protože jsem po rozbití spánkového cyklu, několika špatných rozhodnutích (není dobré pít celý den zelený čaj, není dobré si zlepšovat náladu dystopickými povídkami pana K.) a jednom depresivním filmu nedokázal usnout, přesněji řečeno ve dvě v noci mě přepadla existenicální krize jak hovado.

Nakonec to zachránil Martin Rota, který mi normalizoval náladu a dobří lidé z ~town, kteří poradili abych se unavil čtením něčeho nudného. Chtěl jsem číst Atlasovu vzpouru (I said book not toilet paper), ale nenašel jsem ji v CZ tak jsem četl Atlas mraků, který jsem omylem stáhnul.

+ Milenec je depresivní film, který kromě cringe děje obsahuje též třídní konflikt a poctivé koloniální rasismus. Nedoporučujeme sledovat.

* * *

abych nebyl k neděli zlý: stihl jsem poslat asi sto mailů a vytvořit upoutávku na vánoční vysílání

Zifčák, Kickboxer, serverovna, legalizace

- ve Čtvrtek jsem sledoval dokument o Zifčákovi a trpěl krizí programátorské identity
- v Pá jsem vysílal
- v So jsem s T. montoval server a večer rozkoukal francouzský film Milenec
- v Ne jsem řešil možnosti legalizace svého doposud pirátského vysílání

pinky

je slovem středy, protože jsem (přes Krušné hory) zjistil co to jsou pinky. Nebo respektive jak se tomu nadává - protože v naších lesích je toho spousta, akorát jsem pro to neměl jméno.

Taky jsem:

- vyřešil nějaké "tojepyčonemožné" technické problémy v práci
- koupil biomucholapku na biomouchy
- přišel o sraz s Včelkou
- poslouchal stížnosti Základny na dementy z její části internetů
- sledoval Motocyklové deníky, protože mě všechno předchozí už pěkně štvalo

Che

slovem Út je Che, protože jsem se tak začetl do komixu o El Comandantovi, až jsem málem přejel zastávku.

Též jsem připravil FB stránku rádia Svita a na ní jsem hodil upoutávky na páteční vysílání.

Večer jsem též navštívil Zajčonka, ale ten se mě bál a koukal se radši jinam.

Národní třída / šuplíky

- v Po jsem šel do knihovny, kde jsem si půjčil Národní třídu od Rudiše a životopisný komix Che Guevary
- Národní třídu jsem pak hned rozečetl
- večer jsem pak šel na poslední Otevřené šuplíky, kde jsem si mimo jiné uvědomil, že už asi nikdy nestihnu číst v Unijazzu
- kde jsem si (mimo jiné) povídal s jedním člověkem z Hořovic, lámal Matěje do rádia a poslouchal stížnosti S.

záchranáři

nevím který den minulého týdnu jsem před kanclem potkal svého spolužáka M-úše. Měl na sobě zachranářskou uniformu a když jsem se ho ptal co tu dělá, říkal že natáčí takovou kravinku...

+ tohle s tím trochu souvisí

25 Demands French Vest

PvP Balancing Issues

from https://www.youtube.com/watch?v=YjegF3T0dpc

Djent Hero - Clone Hero Setlist - Download Now!!

from https://www.youtube.com/watch?v=p0YDCB_TMMg

dnešní sen mimo jiné obsahoval to, že jsme se přestěhovali zpátky do Popovic, kde už nežil R. Nejdřív se tam nelíbilo mě, protože jsem nevěděl kam jít venčit psa. Potom se tam nelíbilo Aně a nakonec mámě.

Potom sen zvolna přeplynul v další díl Čarodějek a milé čarodějsky tam žily v přívěsech před barákem.

[frošo]

(tj. italský teplý) je taky slovo neděle, protože jsem koukal na film Naprostí cizinci, kde se řešilo, že je někdo [frošo].

synchronizace

dnešní achievment je, že jsem zkontroloval zvukové stopy, co mi poslala Stará známá a zkusil jsem je synchronizovat s filmem. A tadá - zlepšení je fakt znát.

+ synchronizing bunnies

jmelí

So byla ve znamení jmelí. Šli jsme s Mojmírem a jeho kamarády-grafiky-hipstery do zdejších lesů na výpravu. Jmelí jsme nakonec nenasbírali - všchno bylo moc vysoko nebo jinak nedostupný - ale za to jsme viděli divočáka a srnky, prošli se lesem a dali si mistní pivo v Bojově (netušil jsem, že mají vlastní pivo a to bydlím hned za lesem).

Večer jsem pak napsal Střelkyni, že mi jí trošku připomíná tenhle obraz (v obličeji, aby bylo jasno). Kupodivu jí to potěšilo a rozvinula se z toho zajímavá debata o zvládání démonů.

+ dočetl jsem Zmizelé a celkově je to dost telenovela
+ My Obsession With Wartime Yugoslav Music

desaparecidos / OSM pivo / firemní pivo

tématem týdne byli desaparecidos - zmizelí, které nechala zmizet la ultima junta militar v Argentině.

Začalo to už v úterý, kdy jsem si v knihovně půjčil román Colina Falconera Zmizelí, a tu jsem v průběhu týdne četl. Skončilo to až v pátek, kdy jsem odvysílal druhou relaci rádia Svita, tentokrát s tématikou filmu Moebius a právě zmizelých a jejich vrahů.

Jinak jsem během týdne celkem lil:

- ve St bylo kvartální pivo (tentokrát v jedné hospodě na Žižkově, kterou doporučil Milan)
- ve Čt byla firemní chlastačka (kde mi Nejvyšší schválil, že můžu zatáhnout korporátní mecheche)

Jinak v pátek ještě před vysíláním jsem měl mimořádně revoluční náladu a je jenom náhoda, že jsem v Pze nerozpoutal revoluci.

počasí

dále určitě stojí za záznam počasí. Žertoval jsem o tom, že bude sněžit až pojedeme do Srbska a to se taky stalo!

Sněžit začalo už v Pá večer, když jsem šel se psem. Zíral jsem na to a nahlas jsem se tomu divil, až jsem tím pobavil naši novou sousedku seshora.

Sobota pak byla čistě na sněhu a V-ové museli přikládat, abychom v chatě nezmrzli.

V Ne se sníh ještě držel, ale už to pomalu začalo tát.

A v Po už nebylo po sněhu ani stopy.

Bojanovice

ještě jsem zapomněl dodat, že jsem v Po při předstírání spánku doopravdy usnul a přejel jsem do Bojanovic. Naštěstí mi po pár metrech cesty zastavil nějaký dobrý muž v bílé dodávce.

rádio, Korin, Čína, změny

- v Pá ráno jsem přišel na to, jak zprovoznit vysílačku, tak jsem provedl zkušební vysílání rádia Svita. Bylo to hodně narychlo, takže to bylo bez znělek a bez záznamu. Zjistil, že vysílat dva pořady v jednom dni je celkem zábor.
- v So jsme jeli s veselkovic gangem do Srbska. Z důvodů, který už jsem zmiňoval a už je nechci zmiňovat, jsem z toho měl takový smíšený pocity. Ale zato jsem poprvé viděl Korina (místního psa) a zjistil, že je mazel.
- v Ne jsem jel na loutkárnu kde bylo první setkání před sezónou. Sešli jsme se tam jenom čtyři (já, Mudla, Š. a H.), tak jsme skončili dřív. Doma jsem pak chtěl nahrávat, ale lenost zvítězila a tak jsem se jen díval na Čočíkova videa o Číně. Opět jsem se utvrdil, že CZ není zas tak marný místo k životu.
- v Po jsem předával práci z minulého týdne, přečetl tunu článků, prováděl organizační změny a na závěr dne nahrával zvukové podklady pro páteční pořad

icecast

ve Čtvrtek jsem:

- ve WeeklyOSM objevil Schnöggersburg - cvičné městečko Bundeswehru
- napsal Tomášovi, že si chci pořídit VPSku na ten icecast. Ptal se, zda to má instalovat, tak jsem mu řekl ať to udělá ten kdo to stihne první. Napsal mi, že má právě otevřený shell.

+ povídal jsem si s Včelkou o jednom z našich oblíbených témat. Mééé.

Chile

ve Středu:

- jsem míchal Symfony a formuláře z Kysela
- mi v Hakarmelu doporučili víno z Chile
- dal jsem si nedobrovolný výlet přes Budějovickou a Kačerov, po tom co mi ujel autobus před nosem
- potkal jsem Vy-víte-koho, který mi vyfotil jízdní řád letu Praha - Buenos Aires a pak jsem s ním kecal cestou domů
- večer jsem se opil se Základnou chilským vínem

+ Policejní komando vtrhlo na soutěž básníků. Šikana, tvrdí hosté - to zní sice jak nadpis článku z jednoho webu o cyklistice, ale opravdu se to stalo

Horečka

v út jsem vzal Herečku na Horečku.

Tam nastala situace, která byla v rozporu asi se vším - požárními předpisy i logikou - dorazilo takové množství lidí, že tu tíhu nevydržel věšák na bundy a prostě odpadl ze zdi... Těší mě, že v roce 2018 literatura ještě něco znamená.

Večer jsem si pak na Smícháči při čekání četl knihu o Eichmanovi.

+ k obědu jsme měli s M. ovocný knedlíky. Mňam. Též diskuze při obědě byla zajímavá.