Vrbenského
v pátek jsem si dobře popovídal s kolegou K., měl jsem dost času na to, abych pečlivě pracoval a bylo hezky. Když jsem se pak po práci procházel na
Vrbenského, říkal jsem si, že mi vlastně chybí jedinná věc - někdo, komu bych ten pocit mohl svěřit. Ten pocit, že se prodlužujou dny, že jaro už brzy zaklepe na dveře.
Budu-li citovat
WWW, tak:
Určitě se to zlepší
Určitě
Půjde to nahoru
Tak jako kal ode dna
Půjde to nahoru
Jako výtah ze suterénu
Jinak večer jsem si stěžoval na výkyvy nálady jedné staré (resp. mladé) čarodějnici.