v Po v noci jsem napsal povídku nazvanou Pohádka o fotce a vypustil jí do světa. Úterý jsem si pak krátil den tím, že jsem četl (a vyžadoval) reakce a komentáře.
Jeden z nejupřímnějších a nejkratších zněl prostě ach. Musel jsem sice zjišťovat, jaký význam čtenářka tomu ach dala, nicméně potěšilo mě, že šlo o ach pochvalné, které znamená, že má povídka zahralá na tu správnou strunu v duši čtenářů.
PS: nechoďte do Alzy po svátcích. Ani pro blbou myš. Jediná výhoda byla, že jsem cestou z Alzy potkal Milana a dali jsme řeč.