Lublin
jedu metrem domů a přistoupí nějaká holka s nápisem
Lublin na čepici. Nějaká povědomá holka, hodně povědomá holka.
Tedy čumím na ní a namáhám tu část mozku, která má na starosti rozpoznávání a zapamatování obličejů.... A pak - už vím, koho mi připomíná - Alžbětu z
Neřvi mi do ucha.
Jinak jsem pilně pracoval a byl v knihovně pro knihu o spolupráci mezi chrabrou US vládou a mafií v době WWII. Večer jsem strávil psaním chronologie.