slovo dne

něco jako deník, abych viděl co se kdy dělo


slovodne 17.9.2020 13:46:38

RADIACE, KORONAVIRUS A KOGNITIVNÍ ZÁTĚŽ

Minulý týden se o mě zase pokoušela nějaká choroba, tak jsem udělal to, co by udělal asi každý rozumný člověk na mém místě - půjčil jsem si non-fiction knihu o Černobylu. Bylo to velmi zajímavé čtení, mimo jiné protože jsem předtím viděl onen seriál od HBO a mohl jsem nyní porovnávat jednotlivé detaily.
Černobyl jsem ale porovnával i s něčím (nám) mnohem bližším - koronavirem.
Prvně jsem si to uvědomil, když jsem si oddechnul, že příznaky mojí počínající choroby (žaludek na vodě, rychle přicházející únava) více připomínají nemoc z ozáření než koronavirus.
Těch podobností tam potom bylo více - především ve fázi likvidace katastrofy - počáteční podcenění problémů, politici přehazující si odpovědnost jako horkou bramboru, vědci radící nevyzkoušené postupy na uhašení reaktoru/pandemie i pocit mimořádné sounáležitosti mezi lidmi. Koronavirus (stejně jako radiace) je neviditelný nepřítel a běžní lidé moc netuší, jak se chová a přitom jsou základní pravidla hry vlastně pořád stejná a v průběhu času se nemění.
Ve srovnávání bychom mohli pokračovat dál, ale já bych se opravdu nerad pouštěl do otázky "co je horší". Za sebe mohu jen říct, že jsem měl to štěstí, že mě kovid nijak výrazněji nepostihnul (např. zdravotně nebo finančně) s jednou výraznou výjimkou a tou je kognitivní zátěž.
Je skutečně velmi těžké se vyznat v té džungli informací a dezinformací, odlišných (často velmi emotivních) názorů a hromadě nic neříkajících čísel. Je těžké udržet si v hlavě přehled o tom, co se zrovna smí nebo nesmí, případně smí za jakých podmínek. Je skoro nemožné vytvořit si nějakou představu o momentální závažnosti situace.
Čísla nesleduju. Články se snažím nečíst, ale nedaří se mi to. Do diskuzí a konspiračních webů ani nenakukuju, přesto jsem měl na konci včerejšího dne (ze všech těch kovid zpráv a statusů) pocit Homera Simpsona, kterému v hlavě hraje opička na činely.
Roušku nosím, ale není to proto, že bych se kovidu bál. V hlavě jsem si ho už totiž dávno zařadil do stejné kategorie, kde jsou dopravní nehody, údery blesku nebo pády meteoritů - nebezpečí reálné, trvalé, ale vyžadující jistou dávku smůly, aby postihlo zrovna vás.
Jistě, nějaká ostražitost je potřeba, ale zase nejde mít pořád na očích vývoj epidemilogické situace, meteoradar a hlášení evropské bolidové sítě.

login